Hedvábné stezky: 16. kapitola - Cesta k válce

Ruské říši se podařilo opět obsadit severní pobřeží Černomoří a začala se angažovat dál na východě do dění v Afghánistánu a Persii. To znamenalo pro Británii velké ohrožení jejích držav, hlavně však Indie. Britové měli strach z ruské rozpínavosti, která by mohla vést k obsazení a ztracení Indie a tak pádu impéria. Stáli proti sobě tak dva mocní soupeři. Rusko začalo stavět mohutné železnice vedoucí k jižním hranicím, což opět vyvolalo strach v britských řadách. Rusové mezitím měli úspěchy i v Číně a provedli invaze do Mongolska a dalších východních zemí. Kdyby se podařilo Rusům vystavět železnice do Číny a Indie, tak by valná část obchodu putovala právě po nich a Británie by tak přišla o značné zisky. Francie se přidala do tohoto boje, když podepsala dohodu s Ruskem. Francie měla velké obavy z vlastního souseda - Německa, které bylo hospodářsky silné a v rozvoji. Proto se Francie bála, aby se neopakovaly dějiny a uzavřela dohodu s Ruskem proti Německu, ale však i proti Británii. Británie usilovala o dohodu s Ruskem, jelikož měla obavy ze ztrát vlastních pozic na východě (Persie). Nakonec se podařilo dojít k dohodě, avšak i přesto panovaly obavy, aby se Rusko nepřipojilo k Německu, které mu taktéž nabízelo možné zisky. Rusko však nechtělo přijít o pozice a hlavně úžiny v Osmanské říši a mělo obavy z Německa jakožto dalšího konkurenta. Německo pochopilo smlouvy jako připravovaný útok proti jejich vlasti, proto začalo ještě více zbrojit. Po vraždě nástupce trůnu bylo na Rusku, jak se rozhodne zasáhnout vůči Srbsku. Vojenský zásah Ruska tak vtlačil všechny říše Evropy do války, která zároveň všechny tyto říše v podstatě zničila. Velká Británie se topila v dluzích, francouzský průmysl byl v troskách, Rusko se rozpadlo pod tíhou revoluce, Německo prohrálo a muselo zaplatit ohromné reparační sumy, Rakousko-Uhersko se rozpadlo a Osmanská říše taktéž. Zbyla tak jen jedna mocnost, která využila své polohy a zadlužené Evropy - Spojené státy americké.)