Evropa a absolutismus v 17. a 18. století - 1. Absolutismus - vymezení pojmů na úvod

Autor polemizuje nad správným označením éry od třicetileté války po velkou francouzskou revoluci. Termín "starý režim" (Alteuropa) neodpovídá kvůli deterministickému konceptu. Barokní doba (souznění s dominantním uměleckým slohem) je taktéž nepřesný termín kvůli snad nemožnému určení co bylo barokního na politice, sociálních vrstvách či ekonomice. Proto vychází pojem "absolutismus" jako vítěz. Posilování centrální moci v rovině politické, hospodářské (sjednocené hospodářství, doktríny), náboženské (panovník diktuje náboženství) a kulturní (dvůr se stal centrem kultury). Historik Roger Mettam rozděluje absolutismus na několik sfér - konfesijní (Filip II. Španělský - důraz na konfesi), dvorský (Ludvík XIV. - postava panovníka) a osvícenský (Fridrich II. - neosobní stát). Novou kapitolu o absolutismu rozvířila druhá světová válka. Začalo se tak rozlišovat mezi absolutismem a diktaturou, kdy absolutista si nemůže dělat, co chce.)