Srdce temnoty. Africké Kongo se stalo symbolem koloniálního násilí

Koloniální nadvláda nad Kongem - především role Leopolda II. Viz.: Pokud se dnes projedete ulicemi Bruselu, ohromí vás krása a velkolepost více veřejných budov a náměstí. Přestože je dnes Belgie rozlohou menší stát než Slovensko, jeho hlavní město dodnes vyvolává dojem důstojného sídla impéria, které se kdysi rozkládalo na africkém kontinentu. Král-stavitel, tak se nejednou mluví právě o Leopoldu II., který se výrazně zasloužil o výstavbu tohoto města. Málokdo už ale tuší, že toto bohatství, krása a velkolepost byly vykoupeny krví tisíců či milionů neznámých lidí. Více než 20leté období existence Svobodného konžského státu, který byl prakticky soukromým vlastnictvím tohoto belgického panovníka, se stalo synonymem pro nejtemnější stránky evropského kolonialismu. Honba za bohatstvím prostřednictvím obchodu s kaučukem či slonovinou a neustálé drancování přírodních zdrojů vnitrozemí černého kontinentu, znamenala pro obyvatelstvo tehdejšího Konga nesmírné utrpení. Symbolem tzv. „Svobodného konžského státu“ se stala odseknutá ruka a za údajným humanismem a šířením civilizace v Africe se ve skutečnosti skrývalo násilí a ještě horší otroctví. Jak tedy byla vůbec možná katastrofa takových rozměrů a jak se dnešní belgická či obecněji evropská společnost dívá na Leopolda II. i celé koloniální období? Jaro Valent z časopisu Historická revue si povídal s historičkou Jarmilou Brezinovou. (DEJINY - SME, Jaroslav Valent))