Mazaný jako liška. Zikmund Lucemburský měl v každém státě jinou pověst

Vláda Zikmunda Lucermburského z pohledu Uherského království. Viz.: "Liška ryšavá", i takto nazývali jednoho z našich nejdéle vládnoucích panovníků Zikmunda Lucemburského, uherského i českého krále a římsko-německého císaře. Byly to snad jeho nadání zdatného diplomata, schopnost dostat se z každé šlamastiky a navzdory obtížím dosáhnout těch nejdůležitějších mocenských pozic v tehdejší Evropě, které mu vysloužily právě takový přívlastek. Pohled historiografie na tohoto významného politika se však liší od země k zemi. Zatímco v českém prostředí je znám jako věrolomný či "prolhaný" muž, který nedodržel svůj slib a připustil upálení mistra Jana Husa, v Uhersku mu byl naopak kladen za vinu úpadek královské moci a posilování vlivu magnátů. Co je však z těchto tvrzení pravdivé a jaký Zikmund Lucemburský opravdu byl? Zažívalo Uhersko během jeho vlády úpadek a chaos nebo naopak rozvoj, čehož důkazem by mohl být rozkvět svobodných královských měst? A mohl být politik a státník evropského formátu na přelomu 14. a 15. století jiný, než nevypočitatelný, "věrolomný" a mazaný jako liška? O této neobyčejné postavě pozdního středověku si Jaro Valent z časopisu Historická revue povídal s historičkou Danielou Dvořákovou z Historického ústavu SAV. (DEJINY - SME, Jaroslav Valent))