Král Karel I. Stuart a jeho cesta na popraviště

Karel I. Stuart a jeho vláda, boj s parlamentem do nástupu Cromwella. Viz.: 30. ledna 1649 se odehrávalo v Londýně dosud nevídané krvavé představení. Na lešení před tzv. Banketový palác královského zámku Whitehall přivedli anglického krále Karla I. Poté, co se rozloučil se svými dětmi, položil svou hlavu na popravčí špalek a kat mu jedním švihem sekery oddělil hlavu od těla. Po chvíli ji ukázal davu, který se už hodnou chvíli před tou scénou tísnil. Při seknutí se prý ze stovek hrdel ozval vzdech a někteří z přihlížejících si prý zachytávali kapající krev z lešení do kapesníků, aby si je ponechali jako vzácné relikvie. Přestože popravy nebyly v 17. století ničím výjimečným, rozhodně výjimečnou byla postava, která na popravišti stála. Karel I. Stuart byl jediným anglickým králem, kterého postihl takový nešťastný osud. Čím jsi to vysloužil? Velká Británie a hlavně Anglie si začátkem letošního roku připomínala 370 let od těchto památných událostí. Ty do velké míry rozhodly o dalším směřování země, která se po občanské válce a krátké epizodě tzv. Anglické republiky a mnoha dalších turbulencích stala nakonec konstituční monarchií a světovou velmocí. Na začátku této pozoruhodné cesty stál ale nesmiřitelný boj krále Karla I. proti parlamentu. O co v tomto zápase šlo? A proč se anglický král nestal absolutistickým monarchou jako francouzští panovníci? Jaroslav Valent z magazínu Historická revue si povídal s historikem Patrikem Kunecom z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Matěje Bela v Banské Bystrici.)