Proč nám zakázali Agrární stranu?

Pořad vysvětluje význam Agrární strany v meziválečném Československu. Agrárníci byli od roku 1922 hlavní politickou silou země, opakovaně obsazovali post předsedy vlády a opírali se především o podporu českého, moravského, slezského a slovenského venkova. Dokument popisuje vznik strany na konci 19. století a její rozvoj pod vedením Antonína Švehly, který z ní vytvořil masovou politickou stranu zastupující široké vrstvy venkovského obyvatelstva. Hlavní otázkou pořadu je, proč byla Agrární strana po osvobození Československa označena za stranu, která se provinila proti republice, a proč jí nebylo dovoleno obnovit činnost. Dokument rozebírá různé interpretace: od politického boje o voliče na venkově přes snahu o přetvoření politického systému až po vliv komunistů a osobní postoje prezidenta Edvarda Beneše. Jaké historické události popisuje - Vznik a vzestup Agrární strany (konec 19. století – 30. léta 20. století) -založení strany zemědělci, - politická dominance agrárníků v první republice, - role Antonína Švehly a dalších agrárních politiků. - Prezidentská volba Edvarda Beneše v roce 1935 - spor mezi Benešem a agrárníky, - komplikované vztahy, které podle historika Jaroslava Rokoského ovlivnily Benešův pozdější postoj k obnovení strany. - Nacistická okupace a období Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) - zmíněn je například osud Rudolfa Berana, který stanul před nacistickým soudem, ale po válce byl přesto obviněn z kolaborace. - Košický vládní program (1945) - klíčová událost dokumentu, - program stanovil zákaz některých politických stran včetně Agrární strany, - vytvořil základ poválečného politického systému Národní fronty. - Poválečná retribuce a politické čistky (1945–1947) - dokument ukazuje, jak byly procesy určené k potrestání kolaborantů využívány i k politickým účelům. - Cesta k únoru 1948 a komunistickému převratu - pořad zvažuje, zda zákaz Agrární strany neoslabil demokratický politický systém natolik, že usnadnil nástup komunistů k moci, - odpovědnost za zákaz přičítá nejen komunistům, ale celé Národní frontě včetně národních socialistů, sociálních demokratů, lidovců a prezidenta Beneše.