Toulky českou minulostí - 4. schůzka: Od lovců k nejstarším zemědělcům

Čtvrtá schůzka pořadu Toulky českou minulostí sleduje zásadní proměnu života pravěkého člověka od paleolitických lovců velké zvěře přes mezolitické lovce a sběrače až k počátkům zemědělství. Výklad začíná v mladém paleolitu na Moravě, především v oblasti Dolních Věstonic, Pavlovských vrchů, Předmostí u Přerova a jeskyně Pekárna, kde byly nalezeny mimořádné doklady života a umění pravěkých lovců. Dolní Věstonice prosluly tisíci kamenných nástrojů a plastik, mezi nimiž vyniká Věstonická venuše, zatímco jeskyně Pekárna poskytla unikátní rytiny zobrazující bojující bizony a stádo pasoucích se koní. Dokument interpretuje pravěké rytiny a sošky nejen jako umění, ale také jako předměty spojené s loveckou magií, která měla člověku zajistit úspěšný lov. Konec poslední doby ledové přinesl výraznou změnu životních podmínek: mamuti vyhynuli, sobi ustoupili na sever, krajina se zalesnila a lidé se více orientovali na lov menších zvířat, rybolov a sběr rostlinné potravy. Přibližně kolem 10 000 př. n. l. začíná mezolit, během něhož žili lidé v malých pohyblivých skupinách a jejich osídlení Čech a Moravy zůstávalo velmi řídké. V severní Evropě jsou s mezolitem spojeny technické inovace jako saně, sněžnice, lyže, kostěné brusle a monoxyly, které ukazují schopnost lidí přizpůsobovat se novému prostředí. Zásadní civilizační změna však probíhala především v Přední Asii, kde kolem 9000 př. n. l. začal člověk přecházet od lovu a sběru k cílenému pěstování rostlin; text připomíná teorii archeologa Gordona Childa, podle níž mohly mít při vzniku zemědělství rozhodující úlohu ženy. Nejstarší zemědělci pěstovali zejména pšenici jednozrnku a dvojzrnku, využívali žďárové hospodářství a podle dokumentu mohli dosahovat překvapivě vysokých výnosů. Pořad uzavírá myšlenka, že záměrné pěstování obilí představovalo první mohutný převrat v dějinách lidstva: člověk přestal být odkázán pouze na to, co dokázal ulovit či nalézt, a začal svou obživu sám vytvářet. Hlavním tématem je přechod od lovecko-sběračského způsobu života k zemědělství, tedy počátky procesu označovaného jako neolitická revoluce. Dokument přitom propojuje několik dílčích témat: - mladý paleolit a lovci mamutů na Moravě – Dolní Věstonice, Pálava, Předmostí u Přerova a jeskyně Pekárna; - pravěké umění – Věstonická venuše, zvířecí plastiky a rytiny bojujících bizonů a pasoucích se koní; - magie a náboženské představy paleolitických lovců, zejména lovecká magie; - konec poslední doby ledové a klimatické oteplení kolem počátku holocénu; - mezolit a přizpůsobení člověka zalesněné evropské krajině; - demografie pravěkých společností, nízká hustota obyvatelstva a život malých kočovných skupin; - pravěké technologie – luky, vrhače oštěpů, saně, lyže, brusle, čluny a pádla; - počátky zemědělství a domestikace obilnin, zejména pšenice jednozrnky a dvojzrnky; - úloha žen při vzniku zemědělství a řemesel podle teorie Gordona Childa; - pravěké šperky, amulety a spondylové ozdoby, včetně otázky možného dálkového obchodu; - žďárové zemědělství a výnosnost prvních polí; - celkově proměna vztahu člověka k přírodě – od získávání již existujících přírodních zdrojů k aktivní výrobě potravy.