Nacistické megastavby - S3 E5 - Tichomořské megalodě

Pátý díl třetí série dokumentárního seriálu o nacistických megastavbách pojednává o japonských megalodích, které měly vládnout celému Pacifickému oceánu. Už před válkou mělo Japonské císařství plány s postupným obsazováním východní Asie, což znamenalo vytlačit z pevninské části Brity a zneškodnit americkou hrozbu. v roce 1931 proto vedení přišlo s návrhem vytvořit bitevní loď tak silnou, aby dokázala rozdrtit nepřátelské flotily i na míle daleko, a která by mohla zároveň podporovat pozemní operace. S konstrukcí začal japonský architekt Juzuru Hiraga. Stejně jako se Německo pyšnilo bitevními loděmi třídy Bismarck (lodě Bismarck a Tirpitz), se v roce 1940 mohlo Japonsko chlubit loděmi třídy Jamato, konkrétně stejnojmennou lodí Jamato (sestavenou v Hirošimě) a později její sestrou Musaši (sestavenou v Nagasaki). Obě lodě kotvily v námořní základně Chuuk, která byla ve své době nejlépe ozbrojenou na světě. Byly to největší bitevní lodě v historii, se silnými děly ráže 460 mm a těžkým tlustým pancířem. Byly to v podstatě plovoucí pevnosti. Staly se ale tak významným symbolem námořní síly, že se Japonci báli využít jejich plný potenciál, a nikdy nebyly využity k tomu, k čemu původně měly být. Loď Jamato například sloužila admirálu Jamamotovi jako řídící středisko místo toho, aby vedla japonskou flotilu do boje. Konec těchto plujících gigantů se rychle blížil. V bitvě v Leytském zálivu se americkým letadlům povedlo potopit loď Musaši. Stejný osud čekal i loď Jamato, když ji při cestě na pomoc k obraně ostrov Okinawa přepadli Američané. Největší slabinou těchto lodí nebyla v jejich konstrukci, ale v podpoře letadel, která japonskému námořnictvu chyběla.)