Toulky českou minulostí - 54. schůzka: Břetislav a Spytihněv

Podcast je vyprávěním o závěrečné části vlády českého knížete Břetislava I. a o počátku vlády jeho syna Spytihněva II.. Chronologicky sleduje události od Břetislavova ponížení v Řezně roku 1041 až po jeho smrt začátkem roku 1055 a první kroky jeho nástupce. 1. Břetislavův pád a smíření s Jindřichem III. (1041) Úvod se vrací k momentu, kdy Břetislav v Řezně pokorně klečí před německým králem Jindřichem III., aby zmírnil následky svých tažení do Polska. Jindřich jej však nepotrestá tvrdě – potřebuje jej jako spojence. Břetislav si udrží vládu i kořist a stává se loajálním partnerem říše na dalších 15 let. 2. Upevnění moci v Čechách Po návratu z Řezna si Břetislav musí doma srovnat účty, mj. s pražským biskupem Šebířem, který ho dříve zradil. Text popisuje jeho krátké uvěznění a pozdější opětovné zapojení do politiky. 3. Války proti Uhrám (1042–1044 a další tažení) Dokument barvitě popisuje uherské vpády do rakouských zemí, boje na Dunaji i rozhodující přepadení u říčky Treisen. Břetislav je zde vylíčen jako významný vojenský stratég a spojenecký velitel Jindřicha III.: - radí německému králi vhodnou útočnou trasu, - účastní se obléhání hradů Hainburk a Prešpurk, - spoluorganizuje tažení do západního Slovenska, - jeho vojsko je klíčovým spojencem v době hladu (1043), kdy jiná německá knížata neposkytla pomoc. Kosmas i další kronikáři připisují Čechům zásadní podíl na vítězstvích. 4. Vztahy s Polskem Břetislav usiluje o stabilizaci vztahů s Polskem: – postoupení Vratislavi a části Slezska Kazimírovi I. za vysoký každoroční tribus (30 hřiven zlata a 500 hřiven stříbra), což mělo být základem trvalého míru. Autor zdůrazňuje význam této dohody pro finance a stabilitu českého státu. 5. Břetislavovy další ambice – Nitransko Břetislav se nevzdává expanzních plánů na východ a chystá vlastní tažení proti Uhrám, ale stihne jej náhlá smrt. 6. Břetislavova smrt na hradě Chrudimi (1055) Dokument detailně líčí jeho náhlé onemocnění a umírání: - fyzicky silný padesátník najednou padne nemocí, - svolává šlechtu a udílí poslední pokyny, - vyslovuje zásadu seniorátu – vládu má převzít vždy nejstarší muž z rodu, aby se předešlo bratrovražedným sporům. Jde o klíčový moment pro celé následující století českých dějin. 7. Nástup Spytihněva II. a bratrovražedné konflikty Po Břetislavově smrti se potvrzuje, že obavy o bratrskou nesnášenlivost byly oprávněné: - Vratislav prchá do Uher, - jeho těhotná žena umírá na útěku, - Jaromír je násilně vysvěcen, aby se vyřadil z nástupnictví. Tento chaos dokládá krutost rodových bojů. 8. Začátek vlády Spytihněva II. Podcast hodnotí jeho povahu i první kroky: - líčí jej jako urostlého, krásného, zbožného a vlasteneckého (podle kronikářů), - ale upozorňuje na to, že legenda o „odsunu Němců“ je nadsazená – reálně vyhnal jen některé osoby, s nimiž měl politický konflikt, - zbavil se i vlastní matky Jitky, nikoliv z nenávisti k Němcům, ale kvůli mocenským sporům. Dokument zakončuje realistickou poznámkou: středověká politika byla krutá, plná násilí a rodinných zrad, bez ohledu na osobní kvality panovníků. O čem je dokument jako celek? Podcast podává živě vyprávěné historické líčení konce vlády Břetislava I. a nástupu Spytihněva II., se zaměřením na: - mezinárodní politiku a války 11. století (hlavně proti Uhrám a Polsku), - postavení českého státu v rámci římskoněmecké říše, - mocenské vztahy uvnitř rodu Přemyslovců, - vznik seniorátu jako pokusu stabilizovat nástupnictví, - tvrdou realitu středověké politiky, v níž se panovníci neštítí intrik, násilí a odstraňování vlastních příbuzných.)