Ženy, podle Ľudáků, nepatřily na vysoké školy

Slovenský štát a přístup jeho představitelů k otázkám rovnoprávnosti, vzdělání a role ženy ve společnosti. Formou rozhovoru s historičkou. Viz.: "V nejbližší době nastane u nás větší přebytek vysokoškolsky školených žen," přičemž "některé obory vysokoškolského studia nijak neodpovídají ženské povaze." Těmito slovy zdůvodnilo Ministerstvo školství a národní osvěty válečného slovenského státu návrh vládního nařízení, které mělo postupně omezit počet studujících žen. V některých studijních oborech (jako například v právu) mělo být ženám vysokoškolské studium zakázáno úplně. Návrh nařízení byl představen v červnu 1941 a byl jen jednou z několika snah lidáckého režimu upřít mladým ženám rovnoprávný přístup ke vzdělání. Tyto pokusy o domestifikaci žen však vyvolaly vlnu protestů. Slovenská spisovatelka, překladatelka a literární kritička Zora Jesenská označila návrh za nesmysl: Slovensko "vzdělaných lidí, mužů i ženy" přece akutně potřebovalo. Děkan přírodovědecké Fakulty České Univerzity profesor František Valentýn kritizoval návrh jako zásah do ústavního práva žen svobodně studovat. Vládní nařízení nakonec neprošlo. Lidácký režim se však svých snah omezit práva žen nevzdal. Kde čerpali lidáci inspiraci a co omezením vzdělání pro ženy sledovali? Jak měla podle nich vypadat ideální žena? A konečně, jak tyto představy vnímaly Slovenky a Slováci? Agáta Šústová Drelová, výzkumnice z Historického ústavu Slovenské Akademie Víd, si povídala s Evou Škorvánkovou, docentkou historie na Katedře Všeobecných Dějin na Univerzitě Komenského v Bratislavě a autorkou monografie Strážkyně rodinných Kozubov? O ženě v ideologii a politice slovenského státu. (DEJINY - SME, Jaroslav Valent))