Toulky českou minulostí - 77. schůzka: Vzpoura syna proti otci

77. schůzka z pořadu Toulky českou minulostí pojednává o dramatické epizodě ze života Přemysla Otakara II., která se odehrála v letech 1247–1249, kdy se tento tehdy čtrnáctiletý princ postavil proti svému otci, králi Václavovi I.. Jde o dramatické vyprávění o složitém vztahu mezi otcem a synem v rodu Přemyslovců, zejména o: - smrti prvorozeného syna Vladislava, který měl být nástupcem Václava I., - náhlém politickém vzestupu Přemysla Otakara, původně určeného pro duchovní dráhu, - jeho vzpouře a pokusu chopit se moci proti vůli krále, - reakci Václava I., jeho dočasném pádu, útěku a následném návratu, - nakonec o porážce a ponížení Přemysla, které ale zároveň znamenalo počátek jeho politické dráhy, zakončené později královským titulem. Jaké historické události popisuje? Smrt Vladislava (1247) – prvorozený syn Václava I., ženatý s dědičkou rakouských zemí Gertrudou Babenberskou, náhle umírá. S jeho smrtí se hroutí plány Václava I. na expanzi do rakouských zemí. Přemyslova cesta k moci: - Po Vladislavově smrti zůstává Václavovi pouze mladší syn Přemysl Otakar, který měl původně nastoupit duchovní dráhu. - Přemysl je ovlivněn částí české šlechty nespokojené s Václavovou politikou. - 31. července 1247 je Přemysl zvolen tzv. mladším králem – spoluvladařem svého otce, a to bez jeho souhlasu. Občanská válka mezi otcem a synem (1248): - Dočasná vojenská převaha Přemysla, ale poté poražen u Mostu vojsky věrnými Václavovi. - Václav znovu získává podporu, shromažďuje vojska a z Moravy táhne na Vyšehrad. Pokorné smíření a následná zrada (1249): - Přemysl se pod tlakem vzdává, přichází na okázalou hostinu, kde je symbolicky pokořen (např. servírováním syrových ryb bez hlav). - Král Václav slíbí milost, ale vzápětí zatkne šlechtické vůdce vzpoury a uvězní i svého syna na hradě Přimda. - V prosinci 1249 je hlavní iniciátor vzpoury Ctibor Moudrá hlava popraven. - Přemysl je ale záhy propuštěn a stává se markrabětem moravským, čímž se de facto rehabilituje. Hlavní motivy: Vztah otce a syna – plný napětí, emocí, moci i zrady. Nástrahy a manipulace šlechty – využívající mladého následníka k prosazení svých zájmů. Politický pragmatismus – Václav syna nezabil, protože potřeboval udržet dynastickou kontinuitu. Počátky Přemyslova charakteru – odvaha, ctižádost, ale i bezohlednost. Závěr Autor barvitě, dramaticky a s humornými vsuvkami (včetně veršovaných pasáží) líčí počátky politické dráhy Přemysla Otakara II.. Ten navzdory počátečnímu selhání přežil vzpouru, byl politicky zachován a připraven na další roli, kterou později skutečně sehrál jako jeden z nejmocnějších českých králů.)