1492: Dobytí Granady

Román se věnuje posledním dvěma dekádám historie říše Al-Andalus. Popisuje vnitřní politickou a mocenskou situaci uvnitř říše, která se v tomto období nachází pod rostoucím tlakem křesťanských království v budoucím Španělsku. Děj knihy končí pádem Granady a následným politickými, náboženskými a demografickými změnami po dobu života Isabely Kastilské. Viz.: Román zachycuje Španělsko a rozvinutou kulturu muslimské říše al­Andalus na jihu Pyrenejského poloostrova v patnáctém století, kdy vrcholilo soupeření katolických království Kastilie a Aragonie s muslimským emirátem. Zániku muslimské říše a následnému sjednocení Španělska předcházely mocenské intriky katolických králů a muslimských emírů, zřízení inkvizice a rozpoutání dobyvačných válek. Hlavní postavou románu je poslední granadský emír Muhammad XII., tragická postava, která stála u nevyhnutelného pádu Granady a tím i dovršení reconquisty v roce 1492.)