Toulky českou minulostí - 470. schůzka: Nejpyskatější z Habsburků aneb Nezrozen k moci

Tento díl seriálu se zabývá situací v habsburské dynastii v polovině 17. století, kdy císař Ferdinand III. doufal, že jeho starší syn Ferdinand (později nazývaný Ferdinand IV.) udrží kontinuitu vlády Habsburků. Je věnována pozornost jeho přípravě k vládnutí. Tento následník ovšem předčasně zemřel na neštovice, což císaře hluboce zasáhlo a vedlo k tomu, že se novým korunním princem stal Ferdinandův mladší bratr Leopold (Leopold Ignác), budoucí císař Leopold I. Leopoldův profil je pak ústředním motivem elého dílu podcastové série. Leopold byl původně určen pro církevní kariéru, nicméně po bratrově smrti se musel rychle připravit na roli panovníka. Podle dobových svědectví byl zpočátku spíše nenápadný, slabé tělesné konstituce a pasivního chování. Často se zmiňuje jeho výrazná habsburská čelist (zejména velmi převislý dolní ret), která mu způsobovala potíže i při mluvení. Navzdory zdravotním limitům vynikal Leopold I. ve třech oblastech: měl značný hudební talent (složil přes 200 skladeb), výjimečnou schopnost osvojovat si cizí jazyky (latinu, italštinu, španělštinu, němčinu a původně i francouzštinu, kterou ale později z nenávisti k Ludvíku XIV. opustil) a byl také vášnivým lovcem. Po nástupu na trůn – stalo se tak po brzké smrti jeho otce, Ferdinanda III. – vládl neuvěřitelných osmačtyřicet let. Pro české dějiny zůstal spíše vzdálenou osobností, která nijak neprojevovala bližší vztah k českému jazyku. Celkově však jeho panování výrazně formovalo další vývoj habsburské říše.)