Hannibal: Nepřítel Říma (Hannibal #3)

Třetí díl trilogie přibližuje kritické období Hannibalova tažení v Itálii, kdy se zdálo, že vítězství nad Římem má Kartágo na dosah. Z historického pohledu je zásadní zejména vykreslení Hannibalových schopností jako brilantního stratéga i kartaginských problémů s doplňováním armády a udržením spojenectví v italských městech. Román zároveň zachycuje rostoucí odhodlání Římanů, kteří se i přes těžké ztráty nakonec dokázali semknout a dlouhodobě otočit průběh války ve svůj prospěch. Autor prostřednictvím napínavého vyprávění poskytuje čtenáři solidní vhled do historických událostí a atmosféry jedné z nejvýznamnějších válek starověku. Hlavní historické body románu: Hannibalova kampaň v jižní Itálii Po vítězství u Kann se Hannibal pokouší získat další italské spojence, především městské státy nespokojené s římskou nadvládou. V historické realitě se mu skutečně podařilo odlákat některá města (například Capuu) na kartáginskou stranu. Hlavní hrdiny osud zavede do sicilských Syrakús, které se jako kartaginský spojenec brání římskému obléhání a závěru knihy jsou dobyty. Ben Kane vykresluje, jak tato „psychologická válka“ a vyčerpávání Říma probíhalo – ať už formou dobývání, obléhání či vyjednávání se šlechtickými rodinami v italských obcích. Střety s římskými legiemi a obranná strategie Říma Římané, otřesení porážkami (nejtěžší z nich byla u Kann), přecházejí na opatrnější strategii; vyhýbají se přímým velkým bitvám s Hannibalem a zvolna připravují podmínky k dlouhodobému opotřebování jeho armády. V knize se objevují zmínky o římských snahách zpevnit vnitřní obranu měst a zároveň podnikat námořní výpravy proti Kartágu a spojencům Hannibala, což odráží historické reálie – Řím se snažil rozptýlit kartáginské síly i na jiných frontách (Hispánie, Sicílie). Nábor spojenců a žoldnéřů Hannibal se potýkal s nutností doplňovat stavy své původně malé armády. V románu je zdůrazňován význam iberských jednotek a také přísun vojáků z různých kmenů, které si Hannibal postupně získával. Autor ukazuje, jak důležitou roli hrála logistika, zásobování a také loajalita místního obyvatelstva – ne vždy byli obyvatelé Itálie připraveni nadšeně podpořit Kartágo, což v historické realitě vedlo k nerovnoměrné síti spojeneckých měst. Diplomacie a politika Druhá punská válka nebyla jen sérií bitev, ale i komplexním diplomatickým konfliktem. Kane do příběhu zapojuje politická vyjednávání, v nichž se Hannibal i římští konzulové snaží získat převahu. Historicky byla diplomacie mezi Kartágem, Římem, řeckými městy (hlavní pozornost je věnována Syrákúsám) a makedonským králem Filipem V. velmi zásadní pro celkový vývoj války.)