Toulky českou minulostí - 430. schůzka: Zlodějna v národním měřítku

Tento díl legendárního seriálu popisuje události v českých zemích po porážce stavovského povstání roku 1620 na Bílé hoře. Autor se zaměřuje zejména na kruté postihy ze strany vítězných Habsburků a jejich spojenců: hromadné popravy (především na Staroměstském náměstí), ale především rozsáhlé konfiskace majetku šlechticů i měšťanů a hospodářský rozvrat, který postihl celou zemi. Popsané události ukazují, jak se z represí stala „zlodějna v národním měřítku“, kdy císařští funkcionáři a vlivné osobnosti (např. Karel z Lichtenštejna či Albrecht z Valdštejna) rychle bohatli na levných a často násilně zabavených statcích odsouzených či emigrantů, zatímco ostatní šlechta a zvláště královská města ztrácely své zdroje obživy a upadaly do bídy. Autor rovněž zmiňuje mincovní konsorcium, které znehodnocovalo měnu a ještě více prohlubovalo hospodářské potíže. Tato „pobělohorská normalizace“ (jak ji text nazývá) přinesla pro české země výrazný úpadek: emigraci vzdělaných vrstev, útlum řemesel, obchodu i rozvoj korupce a přímého drancování vojsky během třicetileté války. Z celkového pohledu tedy text pojednává o důsledcích bitvy na Bílé hoře a následné rekatolizaci a centralizaci habsburské moci, která pro většinu obyvatel znamenala politický, hospodářský i kulturní úpadek.)