V šedých tónech

Kniha pojednává o historické události – deportaci obyvatel pobaltských států (především Litevců) do sovětských gulagů během druhé světové války, konkrétně v roce 1941. Z historického hlediska lze obsah shrnout takto: Historický kontext: Děj je zasazen do období okupace Litvy Sovětským svazem (1940–1941), kdy Stalinův režim prováděl systematickou deportaci tisíců Litevců a dalších obyvatel Pobaltí do pracovních táborů na Sibiři. Jednalo se o součást širších sovětských represí vůči civilnímu obyvatelstvu, označovanému jako „nepřátelé lidu“, které zahrnovaly intelektuály, učitele, důstojníky, politiky, zemědělce i rodiny podezřelé z protisovětských postojů. Hlavní historické události v knize: Masové deportace: Kniha detailně popisuje nelidské podmínky během transportu vlakem na Sibiř, nedostatek jídla, hygieny a nelidské zacházení ze strany sovětských vojáků. Život v gulagu: Popisuje těžké pracovní podmínky v pracovních táborech, chlad, hlad, nemoci a extrémní psychické i fyzické utrpení deportovaných. Propaganda a cenzura: Zmíněna je snaha sovětské moci skrýt tato zvěrstva před světem a umlčet jakékoli hlasy svědčící o skutečné situaci. Význam z hlediska historie: Román upozorňuje na málo diskutované kapitoly druhé světové války – tragédii, kterou zažila Litva a další země východní Evropy pod sovětskou nadvládou. Připomíná utrpení, které se v historickém povědomí často ocitá ve stínu nacistických zločinů, a zdůrazňuje, že zločiny komunismu mají také své místo v historické paměti. Kniha je sice fiktivním příběhem, ale opírá se o historická fakta a autentická svědectví, čímž přispívá k lepšímu pochopení širších historických souvislostí stalinistických represí. V románu Between Shades of Gray od Ruty Sepetys se nevyskytují žádné skutečné historické postavy jménem. Přestože je kniha založena na skutečných událostech a osudech deportovaných obyvatel Pobaltí během sovětských represí, všechny postavy jsou fiktivní. Autorka vytvořila tyto postavy na základě rozhovorů s přeživšími a historických pramenů, aby autenticky zachytila atmosféru a utrpení této doby.​ Hlavní postavy, jako například Lina Vilkas, její matka Elena, bratr Jonas nebo příslušník NKVD Nikolaj Kreckij, jsou smyšlené, ale jejich příběhy odrážejí reálné zkušenosti lidí, kteří prošli deportacemi a gulagy. Tímto způsobem autorka zprostředkovává čtenářům hlubší porozumění historickým událostem prostřednictvím osobních příběhů, aniž by přímo zobrazovala konkrétní historické osobnosti.)