Šachy se smrtí

Osvětim 1944–1945 – SS‑Hauptsturmführer Paul Meissner, velitel hospodářského oddělení v táboře, založí šachový kroužek pro příslušníky SS („Totenkopf–Schachklub“). Když zjistí, že mezi vězni je vynikající polsko‑židovský šachista Emil Clement, umožní mu hrát – nejdřív potají, později v oficiálním “zápase” stráží proti vězňům. Příběh ukazuje každodennost Osvětimi, brutalitu systému i to, jak se lidskost derou na povrch i za nejtěžších podmínek. Děj románu je fiktivní příběh pevně zakotvený v reálných událostech 2. světové války a počátků studené války. Nabízí pohled na Auschwitz, mocenskou strukturu SS‑Totenkopfverbände, poválečné Německo a svět šachu; zároveň zkoumá osobní vinu, přežití a možnost odpuštění v kontextu největšího zločinu 20. století. Historické události, které se v románu objevují: - Vzestup nacismu a antisemitismu (od 1929) Na příbězích jednotlivých postav z předválečného období vypráví autor nástup NSDAP k moci a důsledky rostoucího antisemitismu v Německu - Holokaust a provoz KL Auschwitz‑Birkenau (1940–1945) Největší nacistický vyhlazovací tábor; více než 1,1 mil. obětí. Detailní popis táborové hierarchie, příjezdových ramp, selekcí, trestů, „Kanady“, Sonderkommand, hladu i každodenního strachu - Totenkopfverbände (SS‑TV) „Jednotky s lebkou“ – SS jednotky určené k ostraze táborů. Název klubu i mnozí příslušníci SS v ději náleží k SS‑TV; zdůrazňuje to jejich ideologii i dehumanizaci vězňů - Konec války a evakuace táborů (leden 1945) Pochody smrti z Osvětimi na západ, přibližně 60 000 vězňů. Román zachycuje chaotickou evakuaci a Clementův pochod smrti; mnozí spoluvězni umírají - Denacifikace, poválečné soudy a vyrovnání s minulostí Norimberský tribunál 1945–1946; následné procesy s personálem táborů. Fiktivní hrdina Meissner není ve vysokém velení, ale po válce ho čeká výslech, internace a občanský soud; otázka osobní viny je klíčovým motivem Viz.: Fiktivní příběh románu, jehož každá kapitola nese název šachového tahu, je psychologickým pohledem na pocity viny, pochopení, smíření a odpuštění jak oběti, tak i spolupachatele holocaustu. SS Obersturmführer Paul Meissner v Osvětimi organizuje vznik šachového klubu, který se u mužstva těší oblibě díky pokoutním sázkám na výsledky jednotlivých partií. Když se ovšem dozvídá, že šachy mezi sebou hrají i vězni, upoutají jeho pozornost zvěsti o údajně neporazitelném židovském hodináři Clémentovi...Roku 1962 se Clément při šachovém turnaji setkává s Meissnerem. V Osvětimi byl Clément přinucen hrát proti nacistickým dozorcům: pokud vyhrál, směl jednomu ze spoluvězňů zachránit život… V případě prohry by přišel o ten svůj… Meissner, nyní kněz s tichým vemlouvavým hlasem, byl v Osvětimi oním důstojníkem SS, který Clémentovi přikázal hrát, aby se Němci v souboji s údajně neporazitelným Židem mohli utvrzovat ve své nadřazenosti. (vydavatel))