Toulky českou minulostí - 435. schůzka: Pardon

Pokračování pořadu Toulky českou minulostí (435. díl „Pardon“). Vypráví, jak v letech 1621 – 1622 v Čechách proběhly konfiskace majetku poražených stavovských povstalců po bitvě na Bílé hoře a jak tento obrovský majetek rozdělil císař Ferdinand II. mezi své přívržence. Ukazuje, že namísto spravedlivého „generálního pardonu“ šlo ve skutečnosti o masivní přerozdělení bohatství do rukou loajálních osob domácích i cizích, často za směšně nízké ceny.​​ Jaké události autor popisuje: - Konfiskace roku 1621 – 1622 – zabavování statků protestantské šlechty a měšťanů po porážce povstání. - První prodeje konfiskátů – např. panství Horšovský Týn pro Trauttmansdorffa a štědré „obchody“ Adama z Valdštejna. - „Velká valdštejnská privatizace“ (léto 1622) – Albrecht z Valdštejna během pouhých pěti týdnů získává Liberec, Frýdlant a řadu dalších panství a stává se největším pozemkovým magnátem v zemi, aniž by fakticky zaplatil císařské pokladně hotově. - Generální pardon z roku 1622 – formálně slibuje milost, ale ve skutečnosti legitimizuje pokuty a další konfiskace; zřízení konfiskační komise (Karl z Lichtenštejna) a její rozsáhlé vyšetřování „vzbouřenců“. - Dopady na českou šlechtu – do roka a půl přechází podle textu nejméně polovina šlechtických statků v Českém království do nových rukou; císař postupně ztrácí kontrolu nad procesem, který se mění v bezohledné kořistění.​​435. schůzka_ Pardon _… Stručně řečeno, děj dílu zachycuje ranou fázi třicetileté války v Čechách – období po Bílé hoře, kdy konfiskace a „pardon“ radikálně proměnily držbu půdy, posílily císařskou moc a vynesly Albrechta z Valdštejna i další katolické oportunisty na vrchol společenského žebříčku.)