Měšťanská architektura v Třeboni v 16. – 18. století

Diplomová práce se věnuje historii a urbanistickému vývoji jihočeského města Třeboň, zejména se zaměřením na období raného novověku, tedy na 16. až 18. století. Hlavním tématem je měšťanská architektura Třeboně a její proměny v kontextu širšího vývoje města. Důraz je kladen na období renesance a baroka, kdy měšťané významně ovlivňovali podobu a rozvoj města. Práce pojednává také o historii významných rodů (Vítkovci, Rožmberkové a Schwarzenberkové), které spravovaly Třeboň v průběhu staletí. Nejvýznamnější historické události zmíněné v práci zahrnují: Vznik města a jeho rané dějiny spojené s rodem Vítkovců a následně Rožmberků. Rozvoj za vlády Rožmberků, zejména Petra Voka a Viléma z Rožmberka, spojený s hospodářským rozmachem a stavbou rozsáhlé rybniční soustavy Štěpánkem Netolickým a Jakubem Krčínem z Jelčan. Důležité stavební události, například velké požáry města (zejména roky 1562, 1618, 1723 a 1781), které výrazně ovlivnily stavební podobu Třeboně. Vývoj městského opevnění a vznik dochovaných městských bran (Svinenská, Novohradská, Hradecká a Budějovická brána). Přestavby třeboňského zámku a dalších klíčových městských budov. Proměny měšťanských domů a jejich interiérů, včetně detailních stavebně-historických popisů významných objektů (například dům Bílý koníček, dům Štěpánka Netolického, bývalá radnice, Vratislavský dům atd.). V závěru se práce věnuje také problematice památkové péče a ochrany městských historických center v Českých zemích, se zvláštním důrazem na situaci v jižních Čechách a konkrétně v Třeboni, a to až do konce minulého tisíciletí. Celkově je text komplexním přehledem vývoje měšťanského prostředí a stavební kultury v Třeboni od středověku do 18. století, zasazeným do širšího historického kontextu regionu.)