Toulky českou minulostí - 437. schůzka: Generalissimus oceánu a Baltského moře

Díl seriálu s názvem „Generalissimus oceánu a Baltského moře“ se věnuje životu a kariéře Albrechta z Valdštejna na vrcholu jeho moci v období třicetileté války. Sleduje jeho postupné upevňování vlivu, vrchol jeho moci kolem roku 1628, a zároveň začínající známky jeho pádu. Valdštejn je zde vykreslen jako nesmírně ambiciózní, schopný a nebezpečný vojevůdce a politik, který se postupně stal téměř nezávislou silou v rámci habsburské monarchie. Jaké historické události text popisuje Vrchol Valdštejnovy kariéry (1628): Císař Ferdinand II. mu uděluje titul „Generalissimus oceánu a Baltského moře“ a svěřuje mu rozsáhlé pravomoci, včetně správy některých území jako Meklenburska a Zaháňska. Valdštejn získává ohromnou moc, ale zároveň si tím zvyšuje počet nepřátel u dvora. Kapucínská zpráva o Valdštejnovi: Text obsahuje citace z tzv. kapucínské relace, která podrobně analyzuje Valdštejnovu osobnost — popisuje ho jako inteligentního, vychytralého, mstivého a nebezpečného muže. Obléhání města Stralsund (1628): Valdštejn neúspěšně obléhá hanzovní město Stralsund, které se s pomocí Dánů a Švédů ubrání. Tento neúspěch vážně ohrozí jeho prestiž a vyvolá komplikace v severoněmecké politice. Bitva u Wolgastu (1628): Po porážce u Stralsundu Valdštejn vítězí nad Dány u Wolgastu, čímž si alespoň částečně obnoví reputaci. Lübecký mír (1629): Uzavření míru mezi císařem a Dánskem, který ukončuje dánskou účast v třicetileté válce. Mír je považován za relativní neúspěch císaře i Valdštejna, protože Dánsko si zachovalo své území a prestiž. Začátek Valdštejnova pádu: Jeho rostoucí nezávislost, ambice a nedodržování císařské vůle vedou k postupnému ochlazení vztahů s vídeňským dvorem.)