Toulky českou minulostí - 439. schůzka: Cesta do Chebu

Autor a protagonisté v tomto dílu seriálu vyprávějí, jak se Albrecht z Valdštejna — bývalý císařský generalissimus — po svém sesazení pokoušel získat zpět moc a obnovit svůj vliv v Evropě prostřednictvím diplomacie, vyjednávání a vojenských plánů. V centru vyprávění stojí jeho tajná jednání se švédským králem Gustavem Adolfem, saským kurfiřtem a dalšími protihabsburskými silami, přičemž se neustále pohybuje mezi loajalitou vůči císaři a touhou po pomstě a samostatné moci. Popisované historické události: Jednání Valdštejna se Švédy (1631) Valdštejn navrhl spojenectví se Švédy, požadoval část jejich vojska a chtěl se stát téměř rovnocenným spojencem. Jeho podmínky však byly pro Švédy nepřijatelné. Obsazení Prahy Sasy (listopad 1631) Saská armáda vpadla do Čech a obsadila Prahu bez boje. Tím začala vlna návratů českých exulantů a dočasné oslabení habsburské moci v Čechách. Vyjednávání Valdštejna s císařem Ferdinandem II. (počátek 1632) Císař, oslabený situací, přistoupil na Valdštejnovy ultimativní podmínky. Valdštejn opět převzal velení armády, a to s dosud nevídanou mírou pravomocí. Valdštejnova vojenská kampaň a znovudobytí Čech (jaro 1632) Po návratu do čela armády vytlačil Sasů z Čech, znovu obsadil Prahu a zahájil rozsáhlé konfiskace majetku emigrantů a rebelů. Zásadní témata Ambivalence loajality – Valdštejn lavíroval mezi službou císaři a spoluprací s jeho nepřáteli. Mocenské ambice a manipulace – Jeho strategie spočívala v tom, že si dával na čas, vyčkával, manipuloval protistrany a maximalizoval své požadavky. Návrat exulantů a napětí v Čechách – Obsazení Prahy saskými vojsky vedlo k návratu protestantských emigrantů Konflikt morálky a pragmatismu – Postava Marie Magdaleny Trčkové symbolizuje etický nesouhlas s Valdštejnovým chováním.)