Kniha kódů a šifer: Tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii - 1) Šifra Marie Stuartovny

Autor v této kapitole na příběhu Marie Stuartovny ukazuje, jak už od starověku vedl vývoj utajeného psaní (kryptografie i steganografie) k souboji mezi tvůrci šifer a luštiteli. Kapitola kombinuje historické vyprávění se základy kryptografie – vysvětluje hlavní techniky, jejich slabiny a průlomové okamžiky v dějinách luštění šifer. Klíčové historické události, které text popisuje 5. stol. př. n. l. Řecký vyslanec Demaratos ukryl varování před perskou invazí do voskových destiček; Histiaios posílá zprávu oholenou lebkou posla První příklady steganografie – utajení samotné existence sdělení Antické Řecko a Řím Spartská scytale, Caesarova posunová šifra Zavádějí dvě základní kryptografické techniky: transpozici a substituci 4.–9. století V Kámasútře se objevuje substituční šifra; al‑Kindí v Bagdádu formuluje frekvenční analýzu Průlom, který poprvé činí jednoduché substituční šifry prolomitelné – rodí se kryptoanalýza 13.–16. století (Evropa) Renesanční diplomaté, Giovanni Soro v Benátkách, François Viète ve Francii a další Šifry se stávají běžným nástrojem států; kryptoanalytici (užívající frekvenční analýzu) drží nad kryptografy převahu 1542–1587 – život Marie Stuartovny - historie utvářející "příběh" této kapitoly • korunována skotskou královnou jako novorozeně (1543) • vdaná za francouzského krále Františka II.; po jeho smrti návrat do Skotska • vnitřní rozkol, nucená abdikace a útěk do Anglie (1568) Marie se jako katolička stává symbolem pro anglické katolíky a hrozbou pro protestantskou Alžbětu I. 1586 – Babingtonovo spiknutí Anthony Babington a další připravují vraždu Alžběty I., osvobození Marie a invazi; komunikují s ní „neproniknutelnou“ šifrou doručovanou v zátkách pivních sudů Ukázka nomenklátoru (šifra + kódová slova) a ste­ga­no­grafické skrýše; dvojitý agent Gilbert Gifford předává dopisy Walsinghamovi 1586–1587 – dešifrování a proces Walsinghamův kryptoanalytik Thomas Phelippes prolomí Mariinu šifru pomocí frekvenční analýzy, doplní falešné post‑skriptum a získá přiznání; Marie souzena ve Fotheringhay a 8. února 1587 popravena Demonstrace, že slabá šifra může rozhodnout o životě a smrti; vrchol kapitoly a motiv celé kapitoly ​ Hlavní myšlenky kapitoly Steganografie vs. kryptografie – skrýt zprávu lze jejím ukrytím či zašifrováním; ideální ochrana kombinuje obojí. Transpozice a substituce – dvě základní rodiny šifer, každá se dá provést mnoha způsoby. Kerckhoffsův princip – bezpečnost má stát na tajnosti klíče, ne algoritmu. Frekvenční analýza – al‑Kindího objev činí monoalfabetické substituce prolomitelné; ukázka jejího praktického použití na anglickém textu. Střet kryptografie a politiky – historické spory (řecko‑perské války, evropská diplomacie, Babingtonovo spiknutí) ilustrují, jak mohou šifry měnit chod dějin. Lekce z případu Marie Stuartovny – pokud útočník umí šifru rozlousknout, je šifra horší než žádné utajení, protože dává falešný pocit bezpečí.)