Úsvit hackerů – prolog: Al-Kindi a zrození kryptoanalýzy

Článek je prologem k historickému seriálu Úsvit hackerů a představuje kořeny kryptoanalýzy prostřednictvím osobnosti arabského učence Abú Júsufa Jákúba ibn Isháka al‑Sabáha Al‑Kindiho († 873). Autor objasňuje, že Al‑Kindi ve 9. století v Bagdádu sepsal traktát „Rukopis o dešifrování kryptografických zpráv“, v němž popsal metodu frekvenční analýzy – první systematický postup, jak lámat substituční šifry. Text zasazuje Al‑Kindiho práci do kontextu Domu moudrosti založeného chalífou al‑Mamúnem, kde se soustřeďovaly překlady řeckých, indických a čínských spisů a kde Al‑Kindi spolu s dalšími učenci působil. Dále článek krátce probírá starší kryptografické techniky: - Egyptské a mezopotámské pokusy o zakrytí významu textu. - Řeckou skytalu – válcovitou tyč sloužící k transpoziční šifře. - Steganografii ilustrovanou příběhem spartského exulanta Demarata, jenž varoval Spartu před Xerxovým tažením tak, že zprávu ukryl pod vosk na dřevěné tabulce. - Substituční šifry (Caesarova, později populární ROT13) a jejich tehdejší zdánlivou neprolomitelnost. Hlavním příspěvkem Al‑Kindiho je myšlenka, že četnost písmen v jazyce lze porovnat s četností znaků v tajné zprávě: nejčastěji se vyskytující znak pravděpodobně odpovídá nejčastějšímu písmenu daného jazyka atd. Tuto metodu Evropa převzala (latinský překlad 1474) a využívala ji přes půl tisíciletí. Jeden z nejznámějších případů bylo rozluštění korespondence v Babingtonově spiknutí (1586), které vedlo k popravě skotské královny Marie Stuartovny. Až od poloviny 19. století se objevují šifry odolnější vůči frekvenční analýze (např. Playfair). ​Úsvit hackerů – prolo… Článek též stručně mapuje Al‑Kindiho život: jeho podporu za chalífů al‑Mamúna a al‑Mutasima, pozdější ústup po roce 842, smrt v osamění roku 873 a ztrátu značné části jeho díla v důsledku náboženského a politického útlaku i mongolských nájezdů. Jaké historické události text popisuje? 1.  Rozkvět vědy a překladatelské činnosti v Bagdádu za chalífy al‑Mamúna (po 818). 2.  Vznik Al‑Kindiho rukopisu o kryptoanalýze (cca 830–850). 3.  Starověké příklady steganografie a šifer (Demaratovo varování Sparty, skytala). 4.  Pozdější evropské využití frekvenční analýzy – zejména Babingtonovo spiknutí 1586. 5.  Pokrok v kryptografii kolem roku 1850 (šifra Playfair) a setrvačnost frekvenční analýzy až do 20. století.)