Toulky českou minulostí - 441. schůzka: Ty špatná, křivopřísežná, stará rebelantská šelmo!

441. díl rozhlasového pořadu Toulky českou minulostí přibližuje poslední měsíce života Albrechta z Valdštejna, vrchního velitele císařské armády za třicetileté války. Autor sleduje Valdštejnův strmý pád od léta 1633, kdy se ve Vídni ještě věřilo, že je pouze nemocný, k jeho úplnému zatracení na konci téhož roku. Líčí: Plzeňské „zimoviště” (prosinec 1633 – leden 1634) Valdštejn přesunul dvůr a téměř tisícovou suitu do Plzně, odmítl pokračovat v tažení a mezi důstojníky si opakovaně nechal podepisovat revers věrnosti. Současně se v této době rozbíhá dvorská intrika: Piccolomini, Gallas a Colloredo viní Valdštejna ze zrady a připravují půdu pro jeho odstranění. Císařův patent a rozsudek smrti (leden 1634) 24. ledna 1634 Ferdinand II. tajně podepisuje patent zbavující Valdštejna velení a prohlašující jej spolu s Ilovem a Trčkou za psance; připojený tajný dovětek dovoluje jejich okamžité zabití. Patent se k Valdštejnovi dostává až 21. února a vyvolá u něj prudký vztek, ale i rozhodnutí uniknout do Chebu. Útěk z Plzně a příjezd do Chebu (22.–24. února 1634) Těžce nemocný Valdštejn cestuje na nosítkách, doprovázen dvorem a oddílem vojska. V Chebu mu šéf městské posádky plukovník John Gordon uvolňuje svůj dům, zatímco sám se stěhuje na hrad. Chebské spiknutí a „Egerský krvák” (25. února 1634) Tři skotští a irští plukovníci v císařských službách – Gordon, Walter Leslie a Walter Butler – se rozhodnou Valdštejna a jeho nejbližší důstojníky zavraždit. Pod záminkou slavnostního banketu na chebském hradě jsou Trčka, Ilov a Kinský odděleni a zabiti; večer je v Pachelbelově domě proboden i samotný Valdštejn. Událost vstoupila do dějin jako „Chebská (Egerská) vražda” – klíčový okamžik třicetileté války, kdy Habsburkové odstranili svého dosud nejmocnějšího, ale politicky nedůvěryhodného vojevůdce. O čem text je a jaké dějiny popisuje Podcast zachycuje politické pozadí a dramatický průběh likvidace Albrechta z Valdštejna na sklonku třicetileté války. Představuje: - Vnitřní krizi habsburské monarchie – konflikt mezi císařem Ferdinandem II. a Valdštejnem o strategii, finance i moc nad armádou. - Spiknutí uvnitř císařského vojska – důstojníci (Piccolomini, Gallas aj.) se obávají Valdštejnových plánů jednat se Švédy a Sasy, a proto ho intrikami připraví o velení. Chebskou vraždu (25. 2. 1634) – císařem nepřímo posvěcené zabití Valdštejna a jeho věrných, jež ukončilo jednu z nejvýraznějších kariér třicetileté války a současně předznamenalo nové politické rozložení sil uvnitř habsburského tábora. Celkově jde o plasticky vyprávěný příběh zrady, politických kalkulů a tragického konce „generalissima”, zasazený do širšího rámce třicetileté války (1618‑1648).)