Toulky českou minulostí - 442. schůzka: Odměna pro vrahy

Autoři v tomto dílu Toulek líčí dramatické vyvrcholení „valdštejnské aféry“: spiknutí, které 25. února 1634 na chebském hradě a v blízkém Pachelbelovském domě vyústilo ve vraždu generalissima Albrechta z Valdštejna a jeho nejbližších důstojníků. Autor krok za krokem představuje přípravy, průběh i okamžité následky atentátu, a zároveň ukazuje, jak se obrovský valdštejnský majetek rychle rozplynul v císařských odměnách pro vykonavatele a příznivce Habsburků. Jaké historické události popisuje Banket‑léčka na chebském hradě (25. 2. 1634) Chebský velitel John Gordon uspořádal pro Valdštejnovy generály (Adam Erdman Trčka z Lípy, Kristián Ilov, Vilém Kinský, lékař Niemann) hostinu, která byla záminkou k jejich okamžitému zabití dragouny vedenými Walterem Geraldinem, Walterem Deverouxem a dalšími. Zavraždění Albrechta z Valdštejna O několik hodin později pronikli dragouni do Pachelbelovského domu na náměstí, kde Deveroux probodl v noční košili nic netušícího Valdštejna. Tělo bylo poté vystaveno spolu s dalšími oběťmi na hradním dvoře. Rozdělení odměn a konfiskace majetku Císař Ferdinand II. rozdal zabavená panství a milionové částky účastníkům akce (největší díl získal Walter Butler; odměněni byli i Gordon, Leslie a po dvou letech Deveroux). Celkově se konfiskovalo asi 15 milionů zlatých, z čehož Valdštejnův majetek činil dvě třetiny. Reakce současníků a „mediální kampaň“ Text zachycuje odsuzující hlasy kléru i šlechty, kteří atentát prezentovali jako potrestání údajného zrádce. Připomíná, že pobouření nad „zradou“ usnadnilo legitimizaci vraždy i masivní konfiskace. První pohřeb a další osudy obětí Mrtví byli narychlo uloženi do prostých rakví; Valdštejn byl provizorně pohřben ve Stříbře. Později se řešila otázka, zda je převézt do Prahy a vystavit jako odstrašující příklad. Význam v širším kontextu Události v Chebu patří k nejdramatičtějším epizodám třicetileté války. Smrt Albrechta z Valdštejna, dříve klíčového vojevůdce císařských vojsk, ukončila jeho rostoucí mocenské ambice a umožnila Habsburkům upevnit kontrolu nad armádou i českými zeměmi. Zároveň spustila druhou velkou vlnu konfiskací po bitvě na Bílé hoře a urychlila proměnu majetkové mapy české šlechty.)