Severní křížové výpravy | Brutální dánské křížové výpravy v Estonsku

Dokument zachycuje počátky dánských křížových výprav v dnešním Estonsku jako součást severních (baltských) křížových tažení na přelomu 12. a 13. století. Vysvětluje, proč se dánský král Valdemar II. zapojil do christianizace a dobývání pohanských kmenů na východním pobřeží Baltu a jak tato expanze zapadla do širšího úsilí katolické církve o podmanění Pobaltí.​​ Popisované historické události - konec 12. st. - Pohanské kmeny (Livonci, Estonci, Prusové, Litevci) stále dominují Pobaltí; misionáři mají jen malý úspěch - 1199–1201 - Výsadek křižáků u ústí Daugavy a založení biskupství v Rize; vznik řádu Mečových bratří (Fratres Militiae Christi) - 1210–1217 - Řada výprav livonsko‑mečovských sil proti estonským kmenům, silný odpor, ale postupné slábnutí Estonců - říjen 1218 - Papež Honorius III. vyzývá Valdemara II. k křížové výpravě do Estonska - červen 1219 - Dánské vojsko (~3000 mužů) se vylodí u Lyndanisse (Lindanäs, dnešní Tallinn), buduje hrad; estonské kmeny předstírají mír a vzápětí zaskočí Dány současným útokem z pěti směrů - bitva u Lyndanisse (15. 6. 1219) - Díky oddílům z Rujány Dánové útok odrazí a zvítězí; Estonci se stahují, Dánsko upevňuje kontrolu nad severním Estonskem - legenda o Dannebrogu Podle tradice v bitvě „spadl z nebe“ červený prapor s bílým křížem; když jej Dánové pozvedli, vyhráli – vznikla tak národní vlajka Dánska (Dannebrog) - 1220-1230 - Dánské biskupství a posádky upevňují vládu; sever Estonska se stává dánským lénem Stručně: Video líčí postup křižáckých a dánských sil při podmaňování pohanských kmenů Pobaltí, vrcholící bitvou u Lyndanisse roku 1219, kde se podle legendy zrodil Dannebrog. Výprava pod patronací papeže a vedením Valdemara II. přinesla Dánsku kontrolu nad severním Estonskem a stala se důležitým milníkem jak v dějinách Dánska, tak v dějinách křesťanské expanze na Baltu.)