Kniha kódů a šifer: Tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii - 2) Le chiffre indéchiffrable

Druhá kapitola knihy o dějinách kryptografie, která sleduje vývoj šifer a luštitelství od středověku až po 19. století. Popisuje klíčové milníky a historické události, například: - Frekvenční analýzu - vyvinutou v arabském světě a později v Evropě, díky níž bylo prolomeno šifrování Marie Stuartovny a ukázaly se slabiny tradičních monoalfabetických šifer. - Leon Battista Albertiho (1404–1472) a jeho polyalfabetickou šifru ze 60. let 15. století, která střídá více šifrových abeced, čímž poprvé výrazně komplikuje kryptoanalýzu. - Johannese Trithemia, Giovanniho Portu a zejména Blaise de Vigenèra (1523–1596), jemuž se připisuje úplné zpracování polyalfabetické šifry popsané ve svém traktátu z roku 1586 – ironicky vydaném ve stejném roce, kdy byla prolomena šifra Marie Stuartovny Phelippesem. - Velkou šifru Ludvíka XIV. z 17. století od rodiny Rossignolů, která odolávala jak domácím, tak zahraničním kryptoanalytikům a zůstala nerozluštěna až do 19. století, kdy ji prolomil Étienne Bazeries. V souvislosti s tím se rozvíjejí teorie o nositeli „Muže se železnou maskou“, vězněném za záhadných okolností. - Černé komnaty (tajná kryptoanalytická centra) evropských mocností v 18. století – vliv vídeňské Geheime Kabinets-Kanzlei a její pravidelné odposlouchávání diplomatické korespondence. - Telegrafní revoluci 19. století (Cooke–Wheatstoneův a Morseův elektromagnetický telegraf), která s sebou přinesla nutnost šifrování telegramů polyalfabetickou „nerozluštitelnou“ šifrou (chiffre indéchiffrable). - Charlese Babbage (1791–1871), jenž navrhl první mechanické počítací stroje a nezávisle na Kasiském vyvinul metodu prolomení Vigenèrovy šifry (dnes známou jako Kasiskiho test). - Rozšíření zájmu o šifry mezi veřejností: „sloupky utrpení“ v novinách viktoriánské Anglie, šifry v literatuře (Jules Verne, Conan Doyle) a Poeovy kryptografické soutěže v USA. - Bealovy šifry (1820–1845) – zakopaný poklad z dob buvolích lovců, popsán v trojici císelných šifer, které měly prozradit místo uložení, složení pokladu a seznam právoplatných dědiců, ale dosud zůstávají nerozluštěné. Celý text tak sleduje dramatické střety mezi tvůrci šifer a jejich luštiteli napříč staletími, od poprav Marie Stuartovny až po stíny Muže se železnou maskou a záhadu Bealova pokladu.)