Vojsko, které z Moravy udělalo velkou říši aneb Kníže Svatopluk dobýval území i s cizími válečníky

Tento článek se věnuje vojenské moci a expanzivní politice knížete Svatopluka I., nejvýznamnějšího vládce Velkomoravské říše. Popisuje, jak se z původního kmenového svazu vyvinula první “středověká” říše na našem území díky organizačním schopnostem a osobnímu vlivu Svatopluka, který si podrobil okolní slovanské kmeny a jejich velmože (poddaní mu odváděli tribut i válečníky). Hlavní historické události a témata článku: Nástup a postavení Svatopluka – Po smrti knížete Rostislava vystoupil Svatopluk jako „kníže knížat“, vládnoucí nejen Moravanům, ale i dalším slovanským kmenům. Jeho moc byla srovnatelná s královskou, i když formálně nikdy králem nebyl . Tažení do Panonie (882–884) – Historik Dušan Třeštík odhaduje, že při tomto konfliktu měl Svatopluk k dispozici až 8 000 jezdců, 20 000–25 000 pěšáků a asi 1 000 válečných vozů. Zejména jezdecká družina (3–5 000 profesionálních válečníků) tvořila jádro armády . Složení a organizace armády – Družiníci: osobní válečníci knížete, vyzbrojení železnými zbrojemi a meči, krmení z knížecích stájí. – Zemská hotovost: dočasně povolaní bojovníci ze všech koutů říše (moravská centra Mikulčice, Staré Město, Pohansko i jižní Slovensko), motivováni kořistí (5/6 děleno mezi vojáky) Válečné taktiky a formy boje – Rabování: během tažení pálili a plenili majetky nepřátel, aby je zastrašili a zabrzdili jejich odpověď. – Jezdci: útočili v čele bitvy, jejich náraz často rozhodoval. Po prvním úderu následovala chaotická pěchotní potyčka bez sofistikovaných křídelních útoků. Velitelé (včetně Svatopluka) se zapojovali přímo do boje, aby posílili morálku Obrana a hradiska – Obrannou oporou byly dřevohlinité hradisko (pravděpodobně u Mikulčic), označované jako „nevýslovná pevnost“. Frankové ani Bavoři je nedobyli, a to i přesto, že používali žebříky či klády k proražení bran, zatímco obránci vrhali kameny a žernovy Celkově článek ukazuje, jak vojenská síla – složená z profesionální družiny, příležitostných vesnických bojovníků a žoldnéřů z podmaněných kmenů – proměnila Moravu v mocnou raně středověkou říši, schopnou jak odolávat tlakům Franků, tak dobývat nová území v Panonii.)