Proč došlo k rozpadu Kalmarské unie a Dánsko-Norska?

Dokument se zabývá společnou historií severských království—především Dánska, Norska a Švédska—od okamžiku, kdy se tyto země poprvé spojily v tzv. Kalmar­ské unie, až po úplné rozdělení těchtoh útvarů v 19. a na počátku 20. století. Konkrétně popisuje: Vznik Kalmar­ské unie (1396) Po předčasné smrti mladého krále Olafa (†1387) převzala vládu královna Markéta I., která sjednotila Dánsko, Norsko a Švédsko pod jednu korunu vydáním Kalmar­ské smlouvy. I když si každé království ponechalo vlastní vnitřní správu, zahraniční politika a hospodářství byli řízeny centrálně ze Skanderborgu. Zánik Kalmar­ské unie (1520–1523) Po nástupu dánského krále Kristiána II. došlo ke krvavé masakru švédské šlechty (Stockholmská jatka 1520), který vyvolal povstání vedené Gustavem Vasou. V roce 1523 Švédsko oficiálně vystoupilo ze svazu a Gustav Vasa se stal jeho králem, čímž Kalmar­ský svaz zanikl. Dánsko-norská unie a série konfliktů (16.–17. století) Po odchodu Švédska pokračovalo těsné spojenectví Dánska a Norska, které čelilo řadě válek se Švédskem: Severní sedmiletá válka (1563–1570), Kalmarská válka (1611), účast v Třicetileté válce (1618–1629), dánsko-švédské války v letech 1643–1645 a 1675–1679. Tyto konflikty postupně oslabovaly unii a odhalovaly rozdíly v zájmech obou království. Napoleonské války a konec unie Dánsko-Norsko (1801–1814) Dánsko-Norsko se nejprve snažilo udržet neutralitu, připojilo se však k Druhé lize ozbrojené neutrality, což vedlo k britskému útoku na Kodaň v letech 1801 a 1807. Po zničení námořnictva bylo Dánsko nuceno podepsat Kielskou smlouvu (1814) a předalo Norsko Švédsku. Další osudy Norska (1814–1905) Po podpisu Kielské smlouvy bylo Norsko formálně ve svazku se Švédskem, ale již v roce 1905 vyhlásilo plnou nezávislost. Celkově video mapuje proměny politického uspořádání ve Skandinávii od středověkého sjednocení až po moderní oddělené národní státy.)