Prameny Vltavy

Román začíná nálezem umrzlé studentky v pruhovaném pyžamu s židovskou hvězdou v osamělé šumavské pohraniční vesničce. Místní komisař i bulvární tisk se ocitají pod tlakem, zatímco se ve vesnici začínají probouzet vzpomínky na dávné křivdy spojené s tajným koncentračním táborem Prameny Vltavy, pod Stolovou horou. Historické pozadí tábora „Prameny Vltavy“ * Původ a účel: Původně turistická chata Klubu českých turistů z roku 1923 u pramenů Teplé Vltavy byla v roce 1942 zabrána německou lesní správou a přebudována na internační a pracovní tábor pro sovětské válečné zajatce ([Wikipedie][2], [Po cestách][3]). * Režim a podmínky: Zajatci – často vysokoškolsky vzdělaní technici a inženýři – byli drženi ve dřevěné chatě obehnané vysokými ploty a nasazeni na vyhlubování štoly a budování podzemní továrny Františkov sloužící k výrobě součástí pro Messerschmitty. V roce 1943 tábor přešel pod správu Waffen-SS, stovky zajatců zde přežívaly v krutých podmínkách, průměrná doba přežití byla velmi nízká. Pátrání v minulosti a odhalování tajemství Autorčin detektivní příběh se střídavě věnuje současnému vyšetřování a retrospektivním kapitolám, které popisují: 1. Vzpomínky pamětníků – ústní tradice šumavských obyvatel, kteří po válce vyprávěli o brutálních pracovních komandách a zmizelých zajatcích. 2. Archivní stopy – záznamy komise z roku 1946, jež zkoumala zbytky tábora u Bučiny (část obce Kvilda), popisují stav chaty, provizorní hroby i artefakty z táborového vybavení. 3. Moderní hydrogeologický průzkum – ve fiktivní rovině se objevují zmínky o utajeném „hydrogeologickém průzkumu“ z roku 1999, který však kryl skutečné sondy do starých povrchových dolů a tunelů. Fikce a realita v díle Autorka zdůrazňuje, že ačkoliv je děj románu detektivní fikcí, veškeré historické reálie vycházejí ze skutečných záznamů či ústních vzpomínek šumavské komunity. Nic není zcela vymyšleno – chata i tábor skutečně existovaly, jedinou literární licencí jsou detaily pátrání a motivy postav ([sumava-litera.cz][7]). Význam z historického hlediska * Připomenutí méně známé kapitoly holokaustu a osudů sovětských zajatců: Česká historiografie i turistické průvodce opomíjejí malé, utajené tábory v Sudetech. * Reflexe kolektivní paměti: Román ukazuje, jak generace po válce často mlčely o vlastních vinách či traumatech, a jak je potřeba zkoumat minulost, aby nedošlo k jejímu zapomenutí. Celkově autorka v Pramenech Vltavy propojuje napínavý krimi příběh se silným historickým podtextem, který čtenáře seznámí s temnými kapitolami šumavské minulosti a zároveň varuje před útlumem kolektivní paměti.)