Ten, který zradil – jaro 1945 v životě parašutisty Karla Čurdy

Dokument se zabývá životním příběhem československého parašutisty Karla Čurdy a především jeho kontroverzní rolí v období druhé světové války, zejména na jaře 1945. Text podrobně rozebírá jeho zradu, poválečný osud a konečné dopadení. Hlavní postava: Karel Čurda Karel Čurda (1911–1947) byl členem paraskupiny Out Distance vyslané z Velké Británie do Protektorátu Čechy a Morava. Zpočátku byl považován za schopného a statečného vojáka. Avšak v roce 1942, po atentátu na Reinharda Heydricha, Čurda podlehl psychickému tlaku a dobrovolně se přihlásil gestapu, kterému poskytl klíčové informace vedoucí ke smrti jeho spolubojovníků ukrytých v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje a k zatčení stovek odbojářů. Jaro 1945: Závěr války a Čurdova pozice V roce 1945 se Čurda – tehdy pod jménem Karl Jerhot – nadále skrýval v Protektorátu, žil v Praze a měl rodinu. Gestapo jej však přestávalo potřebovat kvůli jeho alkoholismu a nespolehlivosti. Sledoval ústup Němců a pokusil se zachránit. V květnu 1945 se přihlásil četníkům v Manětíně u Plzně jako "český parašutista", snažil se vystupovat jako účastník protinacistického odboje a znovu si přisvojit identitu Karla Čurdy. Pokrytectví a předstírání Využil zmatku poválečné doby – dokonce získal potvrzení o účasti v odboji podepsané plk. Palečkem a vystupoval ve společnosti jako hrdina. Lhal známým o své „špionské“ činnosti. Dokonce navázal vztah s mladou ženou, která o jeho minulosti nic netušila. Zatčení a výslech Jeho pravá totožnost však brzy vyšla najevo. Byl poznán holičem Kalouskem, který jej zadržel a přivolal četníky. Po zatčení byl vyslýchán a přiznal se k řadě činů, přičemž tvrdil, že některé osoby vědomě neudal. ⚖️ Soud a poprava Spolu s Viliamem Gerikem byl v dubnu 1947 postaven před mimořádný lidový soud a odsouzen k smrti. Oba byli 29. dubna 1947 popraveni oběšením ve věznici na Pankráci. Čurda zemřel bez emocí, mlčky, jeho smrt byla rychlá. Historický význam a reflexe Článek ukazuje, jak se z elitního výsadkáře stal kolaborant, a nabízí morálně-psychologický portrét člověka, který nezvládl extrémní tlak doby. Autor poukazuje na tragickou ironii – kdyby Čurda zůstal se svými druhy, dnes by byl oslavován jako hrdina. Místo toho se stal synonymem zrady v českých dějináchTen, který zradil – ja…. Shrnutí Text je především historickým a psychologickým portrétem zrady v době krajního ohrožení, zaměřeným na jednotlivce, který morálně selhal. Zároveň ukazuje, jak rychle se v poválečném chaosu mohl zrádce pokusit přetvořit svůj obraz ve veřejnosti.)