Jan III. z Dražic

Článek je věnován osobnosti Jana III. z Dražic, pražského biskupa v letech 1258–1278, a popisuje jeho život, původ, působení v církvi a významné historické události, na nichž se podílel. Hlavní obsah a historické události: Původ: Jan pocházel z méně významného českého šlechtického rodu z Dražic (původem z Litovic u Prahy). Jeho otec Řehoř byl podkomořím královny Kunhuty, jeho strýc Jan II. z Dražic byl rovněž pražským biskupem. Kariéra: Jan byl zvolen biskupem 1. února 1258 a vysvěcen 12. května téhož roku ve Vídni několika biskupy. Během svého působení navštívil například lyonský koncil v roce 1274 a zúčastnil se synody ve Vídni roku 1267. Vztahy s královskou mocí: Udržoval korektní vztahy s Přemyslem Otakarem II. Byl prostředníkem při mírových jednáních mezi Přemyslem a uherskými králi Bélou IV. a Štěpánem V. Církevní činnost: Věnoval se rozvoji katedrály sv. Víta – zřídil kazatelnu, vysvětil oltář sv. Matouše, opravil věž, okna a střechu. Krize po smrti krále Přemysla II.: Po jeho smrti (bitva na Moravském poli, 1278) se dostal do sporu s královnou vdovou Kunhutou, když ta nechala zatknout kanovníka Jindřicha. Jan vyhlásil interdikt (zákaz bohoslužeb), což vedlo k jeho propuštění. Smrt a odkaz: Jan zemřel 21. října 1278 a byl pohřben u sv. Víta. Letopisy ho líčí jako důstojného, moudrého, jazykově zdatného a lidumilného muže. Text tak poskytuje podrobný vhled do života významného středověkého duchovního a zároveň nastiňuje události pozdního období vlády Přemysla Otakara II., včetně církevních, diplomatických i mocenských aspektů tehdejší doby.)