Chodové u Domaţlic v boji za práva a svobodu a Jan Sladký Kozina

Tato diplomová práce se zaměřuje na dějiny Chodů, jejich právní postavení, dlouhodobý boj za výsady a svobody a vyvrcholení tohoto zápasu v podobě chodského povstání na konci 17. století, které vedl Jan Sladký Kozina. Hlavní témata: Původ a historická role Chodů: Strážci českých západních hranic, kteří obývali specifickou oblast u Domažlic a lišili se od běžných poddaných – měli vojenskou službu a za to získali zvláštní výsady. Právní výsady a jejich postupná ztráta: Od 14. století získávali Chodové celkem 24 tzv. „Majestátů“, které jim zaručovaly výhody jako osvobození od roboty, cel a mýt, volný pohyb a právo vlastní samosprávy. Zástavy Chodů mocenským pánům: Nejprve Švamberkům, později městu Domažlice a nakonec Lamingernům. Každá z těchto etap znamenala postupné omezování jejich práv a svobod. Lamingenové a ztráta svobody: Po Bílé hoře byl kraj předán do dědičného držení rodu Lamingenů, což vyústilo ve zrušení všech výsad a v roce 1668 v tzv. „věčné mlčení“ – císařem nařízený zákaz podávat jakékoli další stížnosti. Chodské povstání 1693–1695: Vyvrcholení nespokojenosti Chodů. Vedeni Janem Sladkým Kozinou se pokusili znovu získat zrušená práva. Povstání bylo vojensky potlačeno a Kozina byl 28. listopadu 1695 popraven v Plzni. Literární a kulturní odkaz: Kozina se stal hrdinou národního obrození, byl zvěčněn v románu „Psohlavci“ Aloise Jiráska, ale i ve folkloru, malířství a divadle. Historické události, které dokument popisuje - Ochrana západní hranice a vznik chodských osad (12.–14. stol.) - Získávání panovnických privilegií od Jana Lucemburského po Rudolfa II. (1325–1612) - Zástava Chodů Švamberkům a jejich vlastní pokus o výkup (1547–1572) - Krátké období samostatnosti a poté podřízení městu Domažlice (1572–1621) - Ztráta práv po Bílé hoře – zástava a následně dědičné držení Lamingeny (1621–1635) - Císařský zákaz jakýchkoli dalších stížností: reskript z roku 1668 o „perpetuum silentium“ - Opakované snahy o výkup a potvrzení privilegií (1668–1690) - Cesta delegace vedené Janem Sladkým Kozinou do Vídně (1692) - Vypuknutí povstání, ozbrojený odpor, zatýkání a vojenský zásah (1693) - Poprava Koziny jako výstraha (1695), smrt Lamingena (1696), odprodej panství (1697) Závěr a význam práce Autorka se snaží přiblížit dějiny „jejích předků“ a podrobně dokumentovat boj Chodů za výjimečná práva v systému, který jinak poddaným nepřál. Zdůrazňuje jejich vytrvalost, odvahu i kulturní význam v době národního obrození. Kromě historického rozboru čerpá i z beletrie a regionálních pověstí.)