Toulky českou minulostí - 450. schůzka: Matouš, řečený Ulický, rebel

450. díl rozhlasového pořadu „Toulky českou minulostí“ a pojednává o následcích porážky českého stavovského povstání (1618–1620) a o době po bělohorské bitvě, konkrétně o zavedení Obnoveného zřízení zemského a o osudu kazatele Matouše Ulického, který se stal symbolem odporu proti habsburské moci. O čem je tento text: Popisuje politické, právní a náboženské změny v Českém království po porážce stavovského povstání. Vysvětluje, jak Ferdinand II. Habsburský prostřednictvím Obnoveného zřízení zemského centralizoval moc, omezil pravomoci stavů a českých zemí, prosazoval katolické náboženství jako jediné povolené a zahájil poněmčování (germanizaci) české společnosti. Popisuje masovou emigraci nekatolíků a postupné vymizení protestantské elity z českých zemí. Jaké historické události popisuje: Zavedení Obnoveného zřízení zemského (1627) – nový ústavní pořádek, kterým Habsburkové posílili absolutismus a upevnili své dědičné nároky na český trůn. Ztráta Horní a Dolní Lužice, úpadek české autonomie, germanizace, náboženský útlak. Paragraf A/23 – stanovil katolictví jako jediné povolené náboženství. Vyhnání a emigrace protestantů, včetně významných osobností (např. Komenský). Osud Matouše (Matyáše) Ulického – evangelického kazatele, který se po návratu z exilu stal obětí represí. Bylo mu křivě připsáno vůdcovství v selském povstání, pod mučením nic neprozradil a byl v roce 1627 v Čáslavi popraven pro svůj neochvějný postoj ve víře a symbolizuje tak oběť náboženské intolerance. Text rámuje širší obraz temného období po Bílé hoře, kdy české země přišly o velkou část svobody, náboženské plurality a vlastní elity, a také ukazuje osobní hrdinství jednoho muže tváří v tvář útlaku)