Co jedli starověcí Římané?

Videodokument je populárně-naučný přehled římské stravy, kuchyně a stravovacích zvyklostí v období od pozdní římské republiky (2. stol. př. n. l.) až po pozdní římské císařství (4. stol. n. l.). Zaměřuje se na každodenní život, konkrétně na kulturu stolování a složení jídelníčku starověkých Římanů. Shrnutí obsahu Stravovací režim Římané jedli zpravidla tři jídla denně: ientaculum (snídaně), prandium (oběd, často vynechávaný) a cena (hlavní večerní jídlo). U vyšších vrstev byla běžná luxusní hostina zvaná convivium, s mnoha chody a společenským významem. Sociální rozdíly ve stravování Bohatí lidé jedli složitá a drahá jídla, často připravovaná otroky. Chudí často neměli vlastní kuchyň a stravovali se v pouličních občerstveních (thermopolia, tabernae). Patroni zajišťovali jídlo svým klientům. Hlavní složky jídelníčku Cereálie (obiloviny) jako chléb, kaše (puls) nebo špalda byly základním zdrojem potravy. Luštěniny (hrách, čočka, cizrna) tvořily důležitou součást jídel. Zelenina a ovoce byly běžné, často pěstované doma. Maso a ryby byly dříve luxusem, později rozšířenější díky ekonomickému rozmachu. Mléčné výrobky, vejce a med byly běžné – cukr nebyl znám, sladilo se medem. Olivy a olivový olej měly zásadní roli v kuchyni i hygieně. Způsoby přípravy a dochucování jídel Římané používali různé druhy koření a bylin. Známá byla omáčka garum z kvašených ryb, používaná podobně jako dnešní sojová omáčka. Dovoz a vliv provincií Mnoho surovin pocházelo z provincií (např. obilí z Egypta, víno z Galie). Stravování bylo ovlivněno kontaktem s řeckou, východní i keltskou kuchyní. Změny v čase Od skromného jídelníčku republiky až po okázalé a dekadentní hostiny císařského období. Nostalgie římských intelektuálů po jednoduché, venkovské stravě předků. Zmíněné historické události Text přímo nepopisuje historické události, ale některé jsou zmiňovány v souvislosti se změnami ve stravování: Púnské války – otevřely Římanům cestu k ovládnutí Středomoří. Třetí makedonská válka (171 př. n. l.) – podle Plinia v té době došlo k zavedení kvašeného chleba v Římě. Dobytí Řecka a východních oblastí – přineslo nové chutě a pokrmy. Rozmach císařství – vedl k růstu populace a potřebě veřejného zásobování potravinami. Závěr Film je kulturně-historický přehled o římské kuchyni, zaměřený na každodenní život obyvatel různých vrstev. Je cenným zdrojem pro pochopení toho, jak Římané žili, jedli a jak se jejich kuchyně vyvíjela pod vlivem doby, politiky a obchodu.)