Stopy, fakta, tajemství... - Zázrak rabína z Úsova. Osud zachránce úsovských Židů, předka amerického politika Johna Kerryho

Podcast začíná příběhem o úsovské synagoze, postavené roku 1784. Tento židovský svatostánek se stal svědkem dramatických událostí — v době nacistického pogromu známého jako Křišťálová noc byl zasažen násilím a poničen. Po druhé světové válce budovu odkoupila Československá církev evangelická. Až po roce 1989 došlo k její obnově a synagoga opět slouží svému původnímu účelu. Hlavní část podcastu se věnuje události z roku 1721. V předvečer židovského svátku Jom kipur vtrhl do místní synagogy katolický kaplan Samuel Jelínek a začal tam výbušně křičet. Židé se snažili chránit svůj prostor a situace eskalovala. Dvě vyděšené dívky utekly na tržiště, kde v slzách křičely o napadení. Mezi obyvatelstvem se rychle rozšířila fáma, že Židé fyzicky napadli kněze. Rozlícený dav se ozbrojil a vydal se k synagoze. Zatímco kaplan se ukryl mezi židy, ostatní přítomné vyhnal. Židovská obec se obrátila na správce panství s žádostí o spravedlnost. Mezitím si křesťanská strana připravila soubor výpovědí a vrátila se k původní verzi události — že šlo o útok na duchovního. Správce záležitost postoupil majiteli panství, Lichtenštejnům, kteří nejevili zájem případ řešit a postoupili ho brněnské konzistoři. Nakonec se věc dostala až ke králi Karlu VI., který zřídil inkviziční komisi s cílem případ Úsovských Židů důkladně prošetřit. Po několikaměsíčním vyšetřování padl tvrdý rozsudek: synagoga měla být zbořena, označení viníci měli být veřejně zbičováni, označeni vypáleným písmenem „R“ (rejudaizátor) a vypovězeni z království. Mezi významné postavy místní židovské komunity patřil Abraham Leipniker Lőwy, který se roku 1751 stal představeným úsovské židovské obce. Proslul jako obratný obhájce práv Židů, měl kontakty mezi vlivnými osobnostmi tehdejší doby a svým způsobem by se dalo říci, že za úsovskou komunitu efektivně lobboval. Závěrem podcast zmiňuje amerického politika Johna Kerryho, bývalého ministra zahraničí Spojených států. Jeho dědeček, původně žid Fritz Kohn, mezi jehož předky patřil právě Abraham Leipniker Lőwy, se narodil ve střední Evropě a roku 1901 si nechal změnit jméno na Frederick Kerry — gesto, které mělo usnadnit jeho asimilaci v novém prostředí. Tento příběh ilustruje spletité osudy židovských rodin v moderních dějinách. Viz.: Co mohou mít společného jeden z nejmocnějších mužů planety a venkovský rabín ze severní Moravy, které dělí několik staletí? Poslechněte si nové odhalení Stanislava Motla o životě Abrahama Leipnikera Lőwyho. V dokumentu hovoří zakladatel Občanského sdružení Respekt a tolerance Mohelnice Luděk Štipl. Čte se ze vzpomínek Abrahama Leibnikera Lövyho Nepopsaná historie Židů na Moravě a dopis Johna Kerryho. Stanislav Motl)