Civitas Dei v paraguayském pralese: jezuitský příspěvek k ekonomice komunit a genezi státních útvarů

Text s názvem „Civitas Dei v paraguayském pralese: jezuitský příspěvek k ekonomice komunit a genezi státních útvarů“ od Františka Svobody se věnuje působení jezuitů v Jižní Americe, zejména v oblasti dnešního Paraguaye, během 17. a 18. století. Text popisuje vznik a fungování tzv. jezuitských redukcí – komunitních osad indiánského obyvatelstva, které byly pod správou jezuitů a měly specifický sociální, ekonomický, politický i náboženský charakter. Hlavní historické události a témata: Vznik jezuitských misí v Paraguayi (od r. 1609) – jezuité sem přišli jako misionáři a začali zakládat redukce, tedy osady pro indiánské obyvatelstvo (zejména Guarany), které kombinovaly evangelizaci s praktickým životem v komunitě podle křesťanských principů. Redukce jako forma státního útvaru – tyto komunity byly ve své podstatě autonomní a představovaly jakýsi předstupeň moderního státu, založeného na rovnosti, sdíleném vlastnictví, plánované ekonomice a samosprávě. Autor používá pojem „jezuitská republika“. Organizace a fungování redukcí: Měly promyšlenou správní a justiční strukturu. Ekonomika kombinovala soukromé a veřejné vlastnictví. Existence sociálních služeb (školy, nemocnice, sirotčince). Plánované urbanistické uspořádání (viz plánek na s. 26). Obrana komunit – v 17. století vznikla domobrana (armáda redukcí), aby se ubránily útokům otrokářských výprav (např. bandeirantes z Brazílie). Zánik redukcí – po roce 1767, kdy byli jezuité vypuzeni ze španělských kolonií, redukce postupně zanikly. Závěr: Článek ukazuje, že jezuitské redukce představovaly unikátní a historicky významný pokus o vytvoření spravedlivé společnosti na křesťanských základech mimo Evropu. Kombinovaly náboženství, ekonomii a politickou organizaci do udržitelného a funkčního celku. Text je příspěvkem do debat o roli náboženských institucí při formování státních útvarů a o alternativních modelech organizace společnosti.)