Historiae ante portas - 21 – Jak Římané prokazovali totožnost?

Epizoda podcastu Historiae ante portas se věnuje tomu, jak Římané ve starověku prokazovali svou totožnost a občanství. Nejde tedy o vyprávění konkrétní historické události, ale o tematický a popularizační výklad římského občanství, právního statusu, identifikačních metod a jejich vývoje. Shrnutí obsahu: Podcast začíná jazykovými a etymologickými zajímavostmi (např. původ jména Caesar nebo slova kujon), ale hlavní část se věnuje tomu: - jaké byly druhy římského občanství (plnoprávní občané, Latinové, spojenci – socii, obyvatelé provincií – provinciales, propuštění otroci), - jakými prostředky bylo možné občanství prokazovat –⁠ především osobním svědectvím, jménem, způsobem mluvy a oblékáním. Později i skutečnými doklady: - voskové tabulky se záznamem narození, - pečetní prsteny, - vojenské identifikační známky, - diplomata civitatis pro veterány pomocných jednotek. Dále jsou zmiňovány příklady zneužití identity, úniků otroků, soudních sporů o občanství (např. případ Gavia, kterého nechal guvernér Verres ukřižovat, i když šlo o římského občana), a případy falešných císařů, kteří se po smrti Nera vydávali za něj. Závěr se věnuje obtížím uprchlých otroků, sociálnímu statutu, a tomu, že identita nebyla snadno falšovatelná právě díky propojenosti komunity a kulturním vzorcům chování. Shrnutí historických událostí: Text nepopisuje souvisle žádnou konkrétní historickou událost nebo bitvu, ale uvádí epizodické příklady: Druhá punská válka – zmínka o předkovi Julia Caesara a Hannibalovi. Galské války – jako příklad expanze občanství do podmaněných území. Zneužití občanství během vlády Verra na Sicílii (případ Gavia). Případy falešných císařů po smrti Nera (zejména v Partii a Efesu). Římské soudní spory týkající se občanství – např. Cicero a Archias, Petronia Justa. Celkové shrnutí: Text je odborně-popularizační rozbor římského systému občanství a identifikace osob, doplněný ilustrativními příklady ze starověkých pramenů. Historické události slouží jako ilustrace, ne jako ústřední téma. Dokument je tedy tematickým výkladem, nikoli narativní historií.)