Počátky křesťanství a římští bohové

Článek mapuje vývoj římského náboženství od jeho praktických, domácích kořenů až po jeho proměnu v politický nástroj římského impéria. Ukazuje, jak Římané do svého panteonu začleňovali božstva porobených národů a tolerovali cizí kulty, pokud neohrožovaly státní řád. Zvláštní pozornost je věnována vztahu ke křesťanství, které bylo zpočátku vnímáno jako židovská sekta a kvůli odmítání císařského kultu čelilo pronásledování. Text sleduje vývoj těchto represí od místních zásahů po systematické perzekuce. Přibližuje také život raných křesťanských obcí, jejich víru a důraz na rovnost a posmrtný život, který oslovoval zejména utlačované vrstvy. Popisuje přechod křesťanství od zakázaného kultu k vítězné víře, zejména díky vydání Milánského ediktu roku 313, kdy získalo rovnoprávné postavení a postupně se stalo oporou římského státu.)