Řím - Série 1 - Egeria (S01E06)

Epizoda „Egeria“ (S01E06) se odehrává po Caesarově návratu do Říma a sleduje následky jeho vítězství ve válce proti Pompejovi. Z historického hlediska tato epizoda zobrazuje několik významných událostí a motivů z konce římské republiky, byť některé jsou dramatizovány či upraveny pro účely vyprávění: Hlavní historické body epizody: Návrat Julia Caesara do Říma (po roce 49 př. n. l.) Caesar se po vítězství nad senátními silami (včetně Pompeia) vrací do Říma. Přijímán je s opatrným respektem i strachem – z něj se stal diktátor, i když zatím ještě ne v trvalé funkci. Z historického hlediska odpovídá jeho návrat době, kdy si zajišťoval moc ve městě a postupně upevňoval svůj vliv. Obnovení pořádku a Caesarovy reformy Caesar je v epizodě zobrazen jako reformátor, který usiluje o obnovu pořádku, řešení dluhů a distribuci půdy. Tyto snahy historicky odpovídají jeho skutečné politice po roce 49 př. n. l., kdy se snažil stabilizovat společnost, ačkoliv jeho metody narušovaly tradiční republikánské instituce. Politická atmosféra v Římě Epizoda realisticky ukazuje atmosféru strachu a nejistoty mezi senátory – mnozí se obávají Caesarovy moci. Tento strach historicky vedl ke spiknutí proti Caesarovi v roce 44 př. n. l. Postava Servilie a intriky proti Atii Epizoda rozvíjí osobní a mocenský konflikt mezi Servilií (matkou Bruta) a Atií (matkou Octaviana). Ačkoliv tyto ženské postavy nejsou přímo známy z pramenů jako aktivní intrikánky, seriál zde dobře reflektuje, jak se římské matrony mohly podílet na politickém dění skrze své syny a rodinné sítě. Postavy Luciuse Vorena a Tita Pulla Oba centurioni jsou fiktivní postavy volně inspirované skutečnými legionáři zmíněnými v Caesarových Zápiscích o válce galské. Jejich příběh v této epizodě ukazuje návrat veteránů do civilního života a morální dilemata, která s tím souvisejí. To dobře odráží historickou realitu veteránů římských legií. Náboženský motiv: Egeria jako „hlas bohů“ Egeria byla v římské mytologii nymfa spojovaná s inspirací a zákonodárstvím. V epizodě je její jméno symbolicky použito ve spojitosti s vizí a manipulací – Servilie používá náboženskou autoritu k ovlivnění Vorena. To reflektuje, jak byla v Římě víra využívána k politickým cílům. Shrnutí z historického hlediska Epizoda věrně zobrazuje: - atmosféru napětí po občanské válce; - Caesarovu konsolidaci moci; - náznaky odporu proti jeho režimu; - propojení osobního a politického života římské aristokracie; - užití náboženství jako nástroje moci. Dramatizace některých scén a charakterů slouží hlavně k podpoře příběhu, ale většina dění má základ v reálných historických událostech a poměrech v pozdní římské republice.)