Bomby proti synagogám i udávání. Temná historie českého antisemitismu

Epizoda se zabývá českým antisemitismem a postavením židovského obyvatelstva v českých zemích ve 20. století, zejména ve 30. a 40. letech 20. století, včetně období druhé republiky, nacistické okupace a poválečných let. Tématické okruhy 1. Nástup antisemitismu v české společnosti (30. léta) Již od nástupu Hitlera k moci v Německu roku 1933 začali do Československa proudit židovští uprchlíci. Zpočátku jim československá společnost i stát pomáhaly, ale s rostoucím počtem uprchlíků a zesílením nacionalismu začala převažovat xenofobie a antisemitismus, často spojený s obviňováním Židů z „němectví“ nebo z přinášení hospodářských problémů. 2. Mnichov a druhá republika (1938–1939) Po Mnichovské dohodě (září 1938) a odstoupení pohraničí došlo k prudké radikalizaci české společnosti. V období druhé republiky stát i veřejnost čím dál více ustupovali tlaku antisemitů: byly napadány židovské osoby, byla omezována jejich práva, znemožněno zaměstnání ve státních službách. Fašistická organizace Vlajka a její vůdce Jan Rys-Rozsévač vedli otevřeně násilnou a propagandistickou kampaň. 3. Protektorát Čechy a Morava (od 1939) a holocaust Dochází k deportacím Židů do Terezína a vyhlazovacích táborů. Část českého obyvatelstva kolaboruje, udává sousedy, někteří naopak pomáhají. Židovská identita je posuzována podle nacistických rasových zákonů – i asimilovaní nebo katoličtí Židé byli perzekvováni. 4. Záchrana dětí a role Británie Připomíná se role Nicholase Wintona, který spolu s britskými dobrovolníky organizoval Kindertransporty – záchranu židovských dětí před nacisty. Kriticky se hodnotí postoj československé i exilové vlády – mnozí Židé nemohli získat zpět občanství a čelit právním překážkám po válce. 5. Poválečné trauma a návraty přeživších (1945+) Ti, kdo se vrátili z koncentračních táborů, často čelili nepřijetí, odmítání vrácení majetku, někdy nové perzekuci. Někteří byli vnímáni jako „Němci“ (např. kvůli německému jazyku), což vedlo i k hrozbě odsunu. Popsána je také role Benešových dekretů a zneužívání označení národnosti k majetkovým a právním křivdám. 6. Osudy antisemitů a kolaborantů Po válce byli někteří jako Rys-Rozsévač a další členové Vlajky souzeni a popraveni. Jiní, např. novinář Emil Šourek, dostali nižší tresty nebo zemřeli brzy po propuštění. Osud Emanuela Vajtauera zůstává nejasný – zmizel a spekuluje se o útěku do Latinské Ameriky nebo únosu NKVD. Shrnutí Podcast analyzuje český antisemitismus ve 20. století, jeho různé podoby a proměny v čase – od latentní předsudečnosti po otevené násilí a spoluúčast na holocaustu. Dále ukazuje komplikovaný vztah české společnosti k židovským uprchlíkům, komplicitu státu, trauma přeživších i selhání poválečného narovnání křivd. Opírá se o výpovědi historiků, dokumentaristů a pamětníků, jakož i o reálné příklady z archivů a veřejného života.)