Kniha kódů a šifer: Tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii - 7) Docela dobré soukromí

Sedmá kapitola z knihy Kniha kódů a šifer od Simona Singha se zabývá dějinami moderní kryptografie, především vznikem a důsledky širokého rozšíření šifrovacího programu Pretty Good Privacy (PGP), a tím, jak se s nástupem informačního věku změnilo vnímání šifrování – z nástroje armád a diplomatů na prostředek ochrany soukromí běžných lidí. Text popisuje: - přechod do digitálního/informačního věku, kdy jsou informace nejcennějším statkem a jejich ochrana je zásadní pro soukromí i bezpečnost; - vývoj veřejně dostupného šifrovacího softwaru PGP, jehož autorem je Phil Zimmermann; - Zimmermannovu motivaci – politickou i osobní – ke zpřístupnění silného šifrování veřejnosti; - technické principy PGP, které kombinují asymetrické (RSA) a symetrické šifrování (např. IDEA), včetně zavedení digitálního podpisu; - právní a politické důsledky Zimmermannova kroku, včetně vyšetřování FBI kvůli údajnému nelegálnímu vývozu šifrovací technologie (považované v USA tehdy za zbraň); - eticko-právní debatu mezi zastánci silného šifrování (ochrana soukromí) a odpůrci (obavy z jeho zneužití zločinci a teroristy); - roli šifrování v digitálním obchodu, kde je nezbytné pro zabezpečení internetových transakcí; - koncepty jako depozice klíčů (key escrow) a důvěryhodné třetí strany (TTPs); - Zimmermannovo osvobození v roce 1996 a legalizaci PGP, které se následně stalo základem moderního civilního šifrování. Historické události a kontext: - Studená válka a strach z jaderného konfliktu (80. léta), které ovlivnily Zimmermannovy politické postoje; - rozvoj internetu a elektronické pošty v 90. letech; - nástup e-commerce a potřeba digitální bezpečnosti; - americká legislativa z počátku 90. let, která omezovala vývoz silného šifrování; - případ Zimmermann vs. FBI (1993–1996) jako precedent pro debaty o právech na digitální soukromí; - globální dopady: reakce vlád, vznik zákonů o kryptografii, ústup od nejtvrdších omezení (např. Francie v roce 1999), přijetí Wassenaarské dohody; - rozvoj certifikačních autorit a bezpečných internetových standardů. Autor kombinuje technické, politické a společenské aspekty vývoje kryptografie, čímž ukazuje, jak technologie formuje politiku a občanská práva v digitálním věku.)