Bouře (Válka růží #1) - Část druhá

Druhá část historického románu Bouře sleduje vládu anglického krále Jindřicha VI. a jeho manželky Markéty z Anjou. Autor kombinuje dvorskou politiku, mezinárodní válku s Francií i lidové nepokoje. Hlavní osu tvoří sňatek Jindřicha a Markéty (1445), postupná ztráta anglických držav ve Francii, vzpoura Jacka Cadea v Kentu (1450) a nakonec pád a vyhnanství vlivného lorda Suffolka. Do děje se zároveň zapojuje Richard, vévoda z Yorku, který se začíná profilovat jako protivník lancasterské moci. Historické události, které text zachycuje: - Svatba Jindřicha VI. a Markéty z Anjou (1445) – politicky významný sňatek, který měl upevnit anglo-francouzský mír. - Odevzdání území Maine Francouzům – nepopulární součást dohod, které poškodily postavení Anglie. - Obléhání a ztráta měst v Normandii a Rouenu (konec 40. let 15. století) – úpadek anglické moci ve Francii, předzvěst konce stoleté války. - povstání Jacka Cadea (1450) – velké povstání lidu v Kentu proti daním, korupci a slabosti krále; symbol hněvu prostých lidí. - Politické střety u dvora v Londýně – nástup Richarda z Yorku, napětí mezi dvorskými frakcemi, vliv Markéty a kardinála Beauforta. - Pád Viléma de la Pole, vévody ze Suffolku (1450) – králův oblíbence, obviněného z neúspěchů ve Francii a z korupce, který je poslán do vyhnanství. Tato část románu je literární obraz krize Anglie v polovině 15. století – od sňatku Jindřicha VI. a Markéty z Anjou až po vyhnanství Suffolka. Ukazuje rozklad moci Lancasterů, úpadek v zahraničí a nespokojenost doma, což přímo směřuje k vypuknutí války růží (od roku 1455). Román kombinuje historická fakta s beletristickým ztvárněním intrik, dialogů a psychologie postav, zejména v osobních portrétech krále, jeho rádců a mladé nevěsty.)