Kniha kódů a šifer: Tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii - 8) Kvantový skok do budoucnosti

Závěrečná kapitola z knihy Kniha kódů a šifer od Simona Singha se zabývá tím, jak by mohly nové technologie – zejména kvantové počítače a kvantová kryptografie – ovlivnit budoucnost šifrování a soukromí (pozor na aktuálnost dat a závěrů vzhledem k datu vzniku). Obsah a hlavní události, které popisuje: - Historie kryptografie a kryptoanalýzy: připomíná, že všechny údajně nerozluštitelné šifry (např. Vigenèrova šifra, Enigma) byly nakonec prolomeny. - Současnost a hrozby: moderní šifry (RSA, DES, AES) jsou velmi silné, ale existuje možnost, že budou překonány novými metodami nebo technologiemi. - Kvantový počítač: popis principů kvantové mechaniky (Youngův experiment se štěrbinami, Schrödingerova kočka, interpretace mnoha světů) a vysvětluje, proč by kvantové počítače dokázaly rychle faktorizovat velká čísla a tím zničit bezpečnost RSA. - Vývoj programů: Peter Shor (1994) vytvořil algoritmus pro faktorizaci velkých čísel, Lov Grover (1996) algoritmus pro rychlé prohledávání klíčů – oba představují zásadní zbraně pro kryptoanalýzu, pokud by existovaly skutečné kvantové počítače. Důsledky: kvantové počítače by ohrozily soukromí, národní bezpečnost i světovou stabilitu, protože by umožnily prolomit veškeré dosavadní šifry. Kvantová kryptografie: naopak nabízí řešení – šifrování založené na principech kvantové fyziky (polarizace fotonů, princip neurčitosti). Vznikla z myšlenek Stephena Wiesnera, které dále rozvinuli Charles Bennett a Gilles Brassard (1984, protokol BB84). Experimenty: od laboratorních pokusů (Bennett, 1988) až po praktické testy ve Švýcarsku (1995, přenos klíče na 23 km optickým vláknem) a v Los Alamos (pokusy s přenosem ve volném vzduchu). Cílem je globální kvantová komunikace např. přes satelity. Závěr: kvantová kryptografie slibuje absolutně bezpečné šifrování. Pokud by někdy byla prolomena, znamenalo by to, že kvantová teorie je mylná. Zůstává otázka, zda a kdy bude technologie široce použitelná – a jak ji vlády budou regulovat. Děj se tedy pohybuje na pomezí dějin matematiky, fyziky a informačních technologií od konce 18. století po závěr 20. století.)