Otia post negotia. Volný čas a zábava v římském světě

Článek je historická studie o volném čase a zábavě ve starověkém Římě. O čem text je: Popisuje rozvoj zábavy a volného času od vlády císaře Augusta, kdy nastalo tzv. Pax Romana – období vnitřního míru, které umožnilo Římanům více se věnovat kulturním a společenským aktivitám. Zabývá se procesem romanizace a tím, jak se římské způsoby trávení volného času rozšířily do provincií. Ukazuje rozdíly mezi životem ve městě a na venkově a mezi zábavou bohatých a chudých. Historické události a fenomény, které text popisuje: Státní svátky a hry (Ludi), gladiátorské zápasy, závody v cirku (Circus Maximus), naumachie (inscenované námořní bitvy). Výstavba monumentálních staveb: Koloseum za Flaviovců, stadiony a divadla v Římě i provinciích. Popularizace divadelních forem – od řeckých tragédií po římskou komedii, mimes a pantomimy. Sociální politika císařů – „panem et circenses“ (chléb a hry), rozdávání obilí a pořádání slavností. Rozvoj veřejných institucí: knihoven, fór, portiků, lázní. Způsoby domácí zábavy římské aristokracie (hostiny, hudba, literatura, exotická zvířata). Šíření římské kultury v provinciích (např. Pompeje, Nîmes, Sabratha, Leptis Magna, Alexandria) díky romanizaci a občanským právům uděleným Caracallovou Constitutio Antoniniana (212 n. l.). Kontrast mezi tradiční místní kulturou (např. židovskou nebo egyptskou) a přejímáním římských zvyků. Paralely mezi římskými formami zábavy a jejich dnešními obdobami (divadlo, sport, knihovny, hospody, koncerty, hazard). Celkově je to syntetický pohled na to, jak volný čas a zábava odrážely sociální, politické a kulturní změny římského impéria od doby Augusta až do pozdní antiky.)