Jaké peníze používali starověcí Římané?

Článek je jednoduchý a přehledný text o peněžním systému starověkého Říma. Popisuje vývoj římských platidel a měny od raných dob až po pád říše: - Před mincemi Římané používali barter a komodity (zejména kovové předměty). Nejstarší formou byly bronzové kusy kovu (aes rude), později litá platidla s vyobrazeními (aes signatum). - První mince se začaly razit ve 3. století př. n. l. – z bronzu, stříbra a zlata. Postupně se objevily hlavní nominály: denarius (stříbrná mince, hlavní oběživo po celá staletí), aureus (zlatá mince, zavedena Augustem, hodnotou 25 denáriů), sestertius (měděná mince, čtvrtina denária), další menší bronzové a měděné hodnoty. Používání mincí – neexistovalo papírové platidlo ani úvěrové karty. Vše se platilo mincemi, které lidé ukládali i do chrámů pro větší bezpečí. Materiál a kvalita – mince byly raženy ze zlata, stříbra, bronzu, mědi a orichalka. Zlato i stříbro měly zpočátku vysokou ryzost, ale za císaře Nerona začalo docházet ke snižování obsahu drahého kovu. Zvláštnost – sůl – někdy byli vojáci vypláceni i solí, odtud slovo salarium (dnešní „plat“). Reformy – za císaře Diokleciána (3. století n. l.) byl měnový systém reformován, zavedly se mince aureus, solidus a nový denarius. Tento systém fungoval až do pádu Římské říše. Text je o vývoji a podobě peněžního systému starověkého Říma – jaké prostředky Římané používali k placení, jak vypadaly jejich mince a jak se jejich hodnota i funkce měnily v průběhu republiky a císařství. Jaké historické události rámcově zmiňuje: - přechod od Římské republiky k Římské říši, - hospodářské změny související s expanzí říše, - krizi 3. století n. l. a reformy císaře Diokleciána, - pád Západořímské říše.)