Bitva u Parkanu a obléhání Nových Zámků (Ujvár) 1663

Tento dokument vypráví o událostech roku 1663, kdy se osmanská říše pokusila dobýt Nové Zámky, nejmodernější habsburskou pevnost v Horních Uhrách. Obsah a hlavní děj: Politická situace: Císař Leopold I. čelil v Uhrách náboženským i mocenským konfliktům. Sedmihradský kníže se přidal na stranu Osmanů. Osmanský postup: Velkovezír Ahmed Fazıl Köprülü vytáhl se stotisícovou armádou na Vídeň, ale cestě stály Nové Zámky, důležitá pevnost vybudovaná v 16. století. Bitva u Parkanu (Štúrova): Kapitán pevnosti Adam Forgáč uvěřil klamným zprávám, že část turecké armády uvízla na druhém břehu Dunaje. Se zhruba 8 000 vojáky zaútočil, ale narazil na silnější osmanskou armádu. Po těžkých bojích se s hrstkou jezdců stáhl zpět do pevnosti. Obléhání Nových Zámků (srpen–září 1663): Köprülü se pokusil vyjednat kapitulaci, Forgáč odmítl. Osmanská armáda zahájila intenzivní bombardování a útoky na bastiony. Obránci podnikali výpady, ale zásoby a morálka rychle klesaly. Nešťastná exploze Friedrichova bastionu (způsobená neopatrným zacházením s prachem) zlomila odpor. V září 1663 se pevnost vzdala. Posádce (asi 2 500 mužů) bylo umožněno odejít do Komárna. Důsledky: Pád Nových Zámků otevřel Osmanům cestu do Horních Uher. Padla další města (Nitra, Levice, Hlohovec, Šurany). Na území vznikl Novozámecký ejálet, osmanská provincie, která existovala téměř 22 let, dokud nebyla oblast znovu připojena k Habsburské monarchii. Shrnutí Video je o bitvě u Parkanu a obléhání pevnosti Nové Zámky roku 1663 během habsbursko-osmanských válek. Popisuje vojenské střety mezi císařskými vojsky a Osmanskou říší, selhání obrany a následnou osmanskou okupaci části Horních Uher.)