Historiae ante portas - In Brevis Historia – Zásobování Armády

Tento díl skvělého seriálu Historiae ante portas je věnován zásobování římské armády. Autoři formou dialogu rozebírají, jak Římané dokázali zajistit chod a bojovou schopnost svých legií díky promyšlenému logistickému systému. Vysvětlují strukturu zásobování od jednotlivých legionářů až po celý řetězec základen, ukazují rozdíly mezi tažením na území impéria a v nepřátelských krajích a upozorňují, že právě logistika byla jedním z klíčových důvodů úspěchu římského vojenství. Jaké historické události a témata popisuje - Každodenní život legionářů – kolik váhy nesli, co jedli (chléb z tvrdé pšenice, víno, ocet, sůl), jak si sami vařili a stavěli tábory. - Typické tažení – například pochod čtyř legií od Dolního Dunaje k hornímu Rýnu, přibližně 1600 km, včetně výpočtů spotřeby potravin, vody a píce pro zvířata. - Velká tažení císařů – zmiňuje se Trajan a jeho dácké války s dvanácti legiemi. - Politika a hospodářství – role senátu, edikty pro provincie určující, jaké suroviny mají dodat (obilí z Anatolie, vlna ze Sicílie apod.), tresty za nesplnění a využívání zásobování jako mocenského nástroje (např. Kartágo či Numidie dodávající obilí a slony Římu). - Způsoby přepravy – námořní transport (lodě s kapacitou 150 tun), využití řek, systém cursus publicus a řetězec základen (strategické, operační, taktické). - Obléhací a expanzní operace – příklady jako obléhání Jeruzaléma (vykácení lesa v okruhu 18 km), Alesie (Césarovy valy a palisády), případ Kartága (zničení a prosolení půdy). - Vznik měst z vojenských táborů – například Vindobona (Vídeň), Londinium (Londýn). - Zajištění soběstačnosti – přítomnost řemeslníků, lékařů, veterinářů a dalších odborníků doprovázejících vojsko. Celkově díl ukazuje, že římská vojska byla úspěšná nejen kvůli vojenské taktice a disciplíně, ale také díky promyšlenému zásobovacímu systému, který jim umožňoval dlouhodobá tažení i v nepřátelském prostředí.)