Bitva u Arrasu: Nová taktika, těžké ztráty a nevyužitý potenciál tanků

Článek se věnuje bitvě u Arrasu, která proběhla na jaře roku 1917 během první světové války. Popisuje, jak měl britský útok původně jen odvést pozornost od hlavní francouzské ofenzivy, ale nakonec se stal významným střetem na západní frontě. Vysvětluje, že státy Dohody tehdy čelily vyčerpání, politickým krizím a revolučním nepokojům, zatímco Německo se soustředilo na obranu svých pozic. Dále se zaměřuje na přípravu ofenzivy, nové taktické postupy Britů a Kanaďanů a také průběh samotných bojů, včetně dobytí návrší Vimy, které mělo pro Kanadu symbolický význam. Uvádí, že po počátečních úspěších se bitva změnila v poziční boj a skončila bez rozhodujícího průlomu. Závěrečná část hodnotí výsledky střetu – uvádí obrovské ztráty na obou stranách a konstatuje, že přestože bitva znamenala dílčí vítězství Dohody, strategicky nic nezměnila. Současně však poukazuje na to, že přinesla cenné zkušenosti s novou taktikou a spoluprací pěchoty, dělostřelectva a tanků.)