Morávkova zpověď, aneb, Věřím v Boha a ve své pistole

„Morávkova zpověď“ je literárně-dokumentární dílo založené na skutečných událostech ze života štábního kapitána Václava Morávka (1904–1942), jednoho z legendárních „Tří králů“ – skupiny československého protifašistického odboje v období druhé světové války. Kniha rekonstruuje Morávkův život od meziválečné armády první republiky, přes rozpad Československa po Mnichovu 1938, okupaci 1939, až po odbojovou činnost, smrt v roce 1942, a přesahuje i do poválečného a třetího odboje po roce 1948. HISTORICKÉ UDÁLOSTI A KONTEXT 1. První republika (1918–1938) Československá armáda, služba u 107. a 108. dělostřeleckého pluku v Olomouci. Důraz na vojenskou kázeň, vlastenectví, Masarykovu tradici a odkaz legionářů. Václav Morávek slouží jako zpravodajský důstojník, formuje se jeho odpor proti nacismu. 2. Mnichovská dohoda a Druhá republika (1938–1939) Popis mobilizace československé armády 1938, následného zrady spojenců a rozkladu státu. Zánik první republiky, okupace 15. března 1939, vznik Protektorátu Čechy a Morava. 3. Nacistická okupace a druhý odboj (1939–1945) Těžiště knihy. a) Vznik odboje Obrana národa (ON) Hlavní vojenská odbojová organizace složená z důstojníků bývalé armády. Morávek, Josef Mašín, Josef Balabán = skupina Tři králové, navazují spojení s Londýnem (generál František Moravec). Zpravodajství, špionáž, sabotáž, diverze, radiový kontakt se zahraničím (např. vysílačky „Sparta I“, „Libuše“, „Věrni zůstaneme“). b) Další organizace a osoby Vladimír Krajina, Karel Bondy, Antonín Longa, Felix Man, Oskar Fleischer, Jan Smudek, Karel Linhart, Ctibor Novák, František Peltán, Oldřich Frolík, Alois Bláha, Bedřich Homola, Josef Bílý, Alois Eliáš (premiér a zároveň odbojář). c) Gestapo a perzekuce Petschkův palác v Praze – centrum výslechů a mučení. Postavy jako Geschke, Kurt Dalige, Heinrich Krupke, Hans Ziebert – gestapáci a konfidenti. Mnoho členů ON popraveno nebo deportováno do koncentračních táborů. d) Atentát na Heydricha a heydrichiáda (1942) Kniha zachycuje i kontakty Morávkovy skupiny s parašutisty z operací Anthropoid, Silver A a Antimony (např. Josef Valčík, Alfréd Bartoš, Kubiš a Gabčík). Popis atmosféry heydrichiády, stanného práva, poprav, likvidace domácího odboje. e) Odboj novinářský, studentský, náboženský Melantrich, Český rozhlas, Jednota bratrská, evangelické sbory na Vinohradech, křesťanský odpor. Milada Horáková, Jan Masaryk (Londýn), BBC vysílání do okupované vlasti. f) Kultura, kolaborace a cenzura Popis kulturní cenzury, propagandy, arizace židovských firem (Ateliér Rosenbaum, „Arijský boj“). 4. Poválečné období (1945–1948) Konec války, pražské povstání (květen 1945), barikády v Praze. Zánik Třetí říše, poprava kolaborantů. Obnova Československa a návrat prezidenta Edvarda Beneše. 5. Třetí odboj (po roce 1948) Komunistický převrat, emigrace bývalých odbojářů na Západ. Nová fáze boje za svobodu: skupiny „Okapi“, „Carbon“, činnost SOE, František Bogataj, Rudolf Drbohlav (krycí jméno Ralf). Stuttgart, SRN, exilové struktury. Kniha sleduje kontinuitu odporu „od Tří králů k třetímu odboji“.)